Dobrý den,

prosím moc o radu, jak napravit chování naší fenky, nebo spíš náš přístup k ní. Fence je rok a půl, mám ji už od štěněte z útulku. Jako mrně se bála chodit na procházky, schovávala se před lidmi i psy.
Teď by na vycházky by chtěla chodit pořád, je totiž dost aktivní až akční, ale je to těžké ji na ně brát, protože štěká a vrčí na všechny lidi a okamžitě zuřivě startuje na většinu psů bez ohledu na pohlaví, rasu, věk - bohužel tedy i na štěňata. Snese se jen s pár lidmi a asi 3 psy- což asi ne náhodou jsou ti, které potkala první týden svého života u nás. V úzké rodině je většinou mazel, hezky a ohleduplně se chová k malé neteři, ale když přijede širší rodina a jejich děti, tak je nevypočitatelná. Někdy jí něco přeletí přes nos a jakoby se bála i nás -ale přitom jí nikdo nic nedělá. Přijde třeba sama a vnucuje se, že se chce nechat pohladit, poníženě vrtí ocáskem, skočí nám na klín...ale jen k ní člověk vztáhne ruku, zničehonic začne strašně kvičet, pištět vysokým hlasem a cvakat proti nám zubama. Nekousne, ale ohrne pysky, cení zuby a vyráží proti nám. (???). Stejné chování předvádí, když se k ní přiblíží cizí pes, nedejbože víc psů. Akorát s tím rozdílem, že věřím, že se psem by se do krve pokousala-párkrát jsem ji už odtrhávala.
Z povelů ovládá jen "ke mně"-ale spíš jen ve smyslu, že moc dobře rozumí, co po ní chci, jenže to musím opakovat třikrát a přijde jen, když se chce jí. Navíc hodně ničí věci v bytě, pořád něco trhá, kouše do peřin, nevydrží v pokoji chvíli sama, rozdrápe třeba zeď...Nevadí nám, že spí s námi v posteli, ale když jí připadá, že má málo prostoru, zavrčí na nás. Po mně jednou vyjela, když jsem ji chtěla přenést z postele na jiné místo... Nechá se vykoupat, ale na druhou stranu si nenechá vytáhnout klíště, nasadit náhubek nebo našplíchat antiparazitním sprejem-zase to cvakání zubama.
Když něco provede, snažím se ji hned důrazně napomenout, ale ani když ji plesknu po zadku, nic si z toho nedělá a po chvilce pokračuje dál v činnosti. A ještě jedna věc- kdykoli k nám přijde někdo, koho zná a déle ho neviděla, nebo někdo, koho vidí moc ráda, počurá se.
Určitě jsem udělala chybu a měla jsem ji od mala hned víc seznamovat s lidmi i se psy. Navíc je mi jasné, že u ní nikdo z rodiny nemá pořádný respekt. Měli jsme před ní už jednoho nalezence, taky se bál, jenže nebyl agresivní.
Chtěla bych mít kamarádského psa. Každá procházka je horor, všem se musíme vyhýbat. A před návštěvami ji musíme schovávat. Kamarádka tvrdí, že jsme ji rozmazlili, že si vynucuje naši pozornost a že jí hlavně musíme předvést, kdo je doma pánem. No jo, ale co konkrétně mám dělat? Připadá mi, že má(me) všechny problémy, o kterých se tu píše, dohromady- strach, agrese, destruktivnost atd. Čím začít? Myslíte, že by krom změny přístupu pomohla kastrace ke zklidnění? (časem ji na ni chceme vzít kvůli prevenci rakoviny ml. žlázy) U psů kastrace prý napomáhá zklidnění, u fen nevím...

kastrací se to určitě nevyřeší a řekla bych že je tam tolik problémů že jediným rozumným řešením je domluvit si návštěvu na Vlčárech. Bude potřeba od základu změnit váš přístup, nikoliv ale předváděním "kdo je doma pánem". Rozhodně doporučuji prostudovat základní vlákna této porady i hlavního webu - přivolání, strachová agrese, nejistota atd, ale určitě na Vlčáry zajeďte, tohle vyřešit po netu nepůjde.

Děkuji za odpověď. Když jsem si tady na webu přečetla, že nějakými pokusy o nápravu se více pokazí než napraví, tak už mi došlo, že asi začnu šetřit na cestu. Protože já opravdu nevím, jak konkrétně na to. A nerada bych ze psa vychovala ještě větší "psycho" , než už je. Ale musím říct, že představa mojí fenky -je to kříženec menší rasy, možná patterdale teriéra-obklopené spoustou velkých psů mě taky celkem děsí. Aby z toho ještě nedostala infarkt.. To už bych ji radši měla živou, byť s problémama.

tak to je to poslední čeho bych se na Vlčárech bála - neboj, oni ji tam nesežerou, ostatně Rudá má i šeltii

Tohle je docela mazec,docela by mě zajímalo ,jak dopadnou,tohle mít doma,jako,že nejsou jediní,tak se picnu,asi bych vůbec neváhala a byla bych u Rudy nastěhovaná

Zora, před návštěvama bych jí nezavírala... Nejdřív bych si pozvala nějaké dobré známé, psovi bych dala náhubek a cca 2m špagát, návštěvu bych instruovala, že maj psa absolutně ignorovat, nenuceně bych s nima konverzovala a v případě potřeby bych pomocí špagátu vklidu a s úsměvem korigovala chování psa. Zásadní je právě ten klid a Vaše suverénní chování... a čím víc návštěv si budete zvát, tím rychleji pes pochopí, že není pánem bytu a že Vy budete určovat, koho do bytu pustíte a koho ne.

Díky za radu, už jsem ani nečekala, že někdo další odpoví.
Musím přiznat, že náhubek ještě nemáme. Ale chystáme se na free na Moravě teď na konci ledna a tam bez něj stejně nemůžem, takže ho brzy pořídím- a budem trénovat nasazování- asi do náhubku dám kus salámu, jinak nevím. Naše návštěvy po předchozích zkušenostech už ani nenapadne našeho pejsánka hladit ) Takže ty návštěvy už vlastně ani problém nejsou..
Ale máte pravdu, že já mám problém zůstat klidná, když ta naše malá potvůrka začne hysterčit- to pištění ,zvlášť když se ozve nenadále a do ticha, je fakt tak hrozný zvuk, že se vždycky leknu, co se děje. A ono se přitom neděje nic.