Dobrý den, chtěla bych poprosit o radu. Jedná se o našeho pejska - fenu amerického buldoka (9 měs.). Pořídili jsme si ji v 7-mi týdnech a již od malička je velmi živá (až hyperaktivní), tvrdohlavá a když se jí něco nelíbí, dokáže se pěkně vztekat . Hned od malička jsme tedy nasadili tvrdý režim, aby pochopila, kdo je pánem a kdo je ten, co musí poslouchat. To neznamená nějak drastickou výchovu. Jednoduše jsme byli důslední, nerozmazlovali jsme ji, důsledně opakovali, co smí, nesmí, cvičili povely atd. Hodně se za tu dobu zklidnila, ale i tak je stále dost dominantní. Má takové stavy, že se nedokáže zklidnit (třeba kdyz jsme venku, má ocas neustále nahoru jak je vrzusena - ale není útočná na ostatní psy, to ne). Když něco chce, štěká jako trdlo - něco jako: "a já chci, a chci, a chci.. ted hned!" (i když ji to 100x zakážeme), nemá příliš respekt, když ji řekneme "nesmíš", je dotčená že ji neco zakazujeme a dokáže být i agresivní...... jak rozmazlené malé dítě. Při tom jsme ji opravdu nerozmazlovali.

Toť v kostce naše situace. Potřebovali bychom poradit, jak se k ní chovat, co dělat tak, aby se nám podřídila a respektovala naše povely. Prostě "JAK NA NÍ"....

moc děkuju,

Aja[/b]

Nejlépe zajet s ní na Vlčáry, do té doby můžem dát soukromé "rande" někde v Plzni - pokud teda nebaští pejsky - a zkusíme zjistit v čem je problém... Ale Ruda je sázka na jistotu.

Ještě možná doplním pár konkrétních příkladů. Jako štěňátko v podstatě pořád kousala. Když nám vlezla do skříně a chtěli jsme ji za tělo vytáhnout, neobešlo se to bez kousání. Od malička jsme jako trest používali plácnutí novinami nebo zatřepání za kůži. Ona se ale inhed oháněla (a ohání). Nedokáže přijmout trest. Doma vcelku poslouchá, do jídla ji klidně můžeme strčit ruku, na povel sedne, čeká, ale jakmile jsme venku, má ocas jak anténu, je celá vzrušená z okolí a už se jí moc poslouchat nechce. Poslední příklad z předvčerejška - přišla k nám kamarádka na návštěva a Amy se dokázala celé tři hodiny vnucovat, štěkat, ani na chvíli se nezklidnila.
Ještě doplním, že Amy je už náš druhý americký buldok. Měli jsme už jednu fenku, ale ta byla asbolutní opak této. Klidná, poslušná, pokorně přijímala povely, nedovolila si se vtírat nebo na sebe upozorňovat. Zato tahle........ to je vážně peklo.....

se nedivim že se ohání, když jí plácáte novinama Kouše skoro každé štěně Když vidim psa, který neni venku rád, je mi smutno, využijte toho že se jí tam líbí. Všichni mí psi maj ocas nahoře, protože jsou opravdu vzrušení když jsou venku, to je jeden z důvodů. Proč je tam taky beru. Nasaďte stopovačku (více v tématu přivolání a článek na hlavní straně webu). Začněte na to štěndo být víc laskaví, netrestejte ale vysvětlujte, učte. Pokud můžu doporučit, zkuste se s Petrou sejít, jak vám nabídla, určitě vám pomůže.

Vy byste asi také nedokázala přijmout trest, který je přímou výhrůžkou zabití, že? A to vytřepání za kůži vysloveně je. Plácání novinami je také docela velký nesmysl. Navíc podle vašeho popisu štěně "vychováváte" pomocí drilu a trestů a divíte se, že to nefunguje? Myslím si, že to ani fungovat nemůže. Chybí vám v tom vysvětlení štěněti, co je dobře. Jak jí můžete trestat za to, co je špatně, když jste jí nevysvětlili tu první část? Místo tahání ze skříně, které vede ke konfrontaci, by bylo lepší přivolání štěníka, kdy mu řeknete, co je správně.

Tak jsme zpátky z "rande" - Amynka je úctyhodné štěňátko - 35 kg a za hodinu a půl zlikvidovala 3 psy!
Samozřejmě je zlikvidovala postupným utaháním - potkali jsme ještě ročního bíglíka, s tím blbnula nejvíc, strašně mě mrzelo že jsem nevzala foťák, bo to byly neskutečný polohy

Ale k problému - napíšu to i sem pro lidi s podobným problémem.
Fenka nepochopila tresty, ne že by se rukou přímo bála ale zrovna dvakrát je nevyhledává. (Nejen) proto i přivolání stojí za houby. A při samotném trestu se bojí a brání. No a zároveň je opravdu dost vzrušivá a hyperaktivní, takže sezení s návštěvou je pro ni velká nuda a řeší to upoutáváním pozornosti na sebe, což má za následek trest a máme tady začarovaný kruh.

Řešení:
1) vykašlete se na tresty. Na nějakou dobu úplně a posléze (protože fenka vás má ráda) bude stačit projevit nevůli tónem hlasu - jasné NE by mělo na běžné situace stačit. Místo toho fence ukazujte co dělat MÁ. Okousává gauč? Pošlete ji pro hračku. Kouše jej zase? tak na místo. A chvíli ji tam nechat. Když pak znovu zkusí jestli by ten gauč přece jen nešel, zeptám se jí jestli chce zase zaparkovat - no a když si o to řekne, půjde zas...
2) přivolání. To je nutnost, obzvlášť u takového telátka, i když milého. Zase všechno po dobrém a najet na režim 1 povel = 1 vykonání. Je zbytečné volat několikrát, zejména když se zrovna "pere" s jiným psem - to už je vysoká škola přivolání a ona je teprve v první třídě na základce. Řiďte se heslem "u páníka je nejlíp na světě" a stoprocentní splnění jistěte stopovačkou. Nenatahovat k ní ruce, spíš couvnout... a pak vytáhnout z kapsy hračku a chvíli s ní blbnout než dám znovu volno. To pohrání bych aplikovala i když chci psa uvázat, prostě přivolám, pohraju, při hře cvaknu vodítko, ale stále se třeba trochu přetahujem a nakonec ještě nechám hračku chvíli psovi. Takže mám psa uvázaného a šťastného jak si krásně pohrál. A nemá problém příště přijít zas. Přivoláním se dá vyřešit i spousta zákazů - v tom stoupání kudy jsme šli potom my a bíglík byla miska s kočičím žrádlem, Barouš ji pochopitelně našel - než řešit nějaké zakazování apod., prostě jsem přivolala...
Pročtěte si tady o přivolání co má Ruda na hlavní stránce a jeďte podle toho.
3) další povely. Soustřeďte s na povely které vám jdou (sedni) a za které tedy můžete psa pochválit. Pokud vám nějaký povel nejde (lehni), raději jej zatím odložte, popřemýšlejte co je blbě a kudy na to a pak to v klidu zkuste. Až vám fenka bude víc důvěřovat, bude i ochotněji lehat, zatím se zaměřte na "místo", "sedni", "k noze", případně pak ještě "uhni", "zůstaň". A jakoukoliv ptákovinu která vás bude bavit a kteoumůžete používat jako odlehčení když výcvik nepůjde, klidně třeba "dej pac" - důležité je to abyste tyto "ptákoviny" brali jako srandu, jako důvod k pochvale, v podstatě pro psa za odměnu. Když pes nepřijde na přivolání, donutím jej přijít a pochválit, protože je to nutnost. Když mi neudělá sudy, tak se zasměju, řeknu mu že je tak línej že se mu ani válet nechce a neřeším. Možná právě proto válí sudy kdykoliv a kdekoliv... a spolehlivě tím zvedá náladu a spravuje nějakou tu trhlinku v našem vztahu.
4) postroj je dobrý na tahání a opravdu bych při její síle a energii pomalu začala s běháním, časem i u kola a tak. Samozřejmě ne po tvrdém povrchu, začít na velmi krátkých vzdálenostech a opatrně zvyšovat dávky. Není cílem psa zničit, pouze unavit.
Ale na výcvik je mnohem vhodnější široký nestahovací obojek. Buď nylon jako máme my nebo kožený. Rozlišit - na postroji je žádoucí aby pes táhnul, na obojku je naopak tahání zakázáno. Určitě nechávat obojek o doma a alespoň zezačátku klidně i krátké (stačí 20-30 cm) vodítko, prostě když potřebuju psa chytit, mám za co. A pes nemá důvod se toho bát.
5) štěkání. Když čekám návštěvu nebo někam jdu, je ideální psa "umrtvit" např. tak jako jsme to provedli dnes. Utahaný pes = hodný pes. No a pak dám psovi dvě možnosti - buď se bude chovat tak jak chci nebo zkusí něco nežádoucího a v tu chvíli použiju poslušnost - buď jde na místo (a tam ať si dělá třeba stojky na uších) nebo např. na návštěvě psa posadím někam vedle sebe. Na tu návštěvu bych zezačátku brala sebou něco na žvýkání a když bude chvíli hodná, dostane žvýkačku. V okamžiku kdy začne štěkat, putuje žvýkačka ke mně (sáček sebou!) a pes do vzorného sedu (lepší by byl leh, ale ten jí moc nejde, takže do toho bych ji zatím netlačila - řídíme se tím že ve složitějších situacích můžeme použít pouze povely které pes dobře zná).

uff, na co jsem zapomněla?