Dobrý den!
Mám půlročního pejska cane corso.Vyrůstal ve skvělém prostředí a já bych si troufla říct že socializovala jsem ho také důsledně(nevadí mu cestování čímkoliv snáší hodně hlasité zvuky) Poslední dobou jsme zvládali jeho agresivitu vůči cizým psů.Koneěně jsme jí udolali.Pes jiné psi nevyhledává ale pokud přijdou nemá potřebu se prát nebo vrčet atd.Jenomže asi před týdnem mi začal dělat následující:Seděli jsme v hospodě kde yl naprsto OK a šla kolem paní.Zeptala se mně jestli si ho může pohladit.Já jelikož s tím neměl nikdy sebemenší problém tak sem jí to dovolila. Proběhlo to v poklidu náš corsík si jí očuchal a asi po půl minutě hlazení po ní dost tvrdě vyjel. Toto se mi následovně stalo ještě jednou kde už ale hlazení neproběhlo jen bez JAKÉHOKOLIV varování vyjel.Cane corso má sice nedůvěru vůči cizým lidem ale že by až takovou? Žádný konflikt s lidmi neměl nikdo mu neublížil kromě výchovného bac bac za uccho.na rodiné příslušníky ani lidi které zná si to nedovolí.Jak ho to mám odnaučit? Ohrožovat tím cizý lidi?

bac bac za ucho je dle mýho ouplně zbytečný...

Ale já neříkala že sem ho tím trestala ldyž to udělal,ale třeba když bylo něco prostě fuj a on si pořád nedal pokoj tak sem ho třeba vytřepala za kůži.Já bych ale potřebovala poradit a ne říkat že je to zbytečný.

něco podobnýho už se tady řešilo,teď ale vůbec nevim kdejináč pardon:-)

To je v pohodě Já už to tady hledala ale zatim bezvýznamě

Jéé, ahojky...taky máme caňáčka jsou nám 3.měsíce. Nejsem odborník, takže žádné extra rady asi nepodám. Na jednu stranu mají tohle plašší chování CC v povaze, naše štěndo také nejde za psi samo nebo za lidmi. Od některých se pohladit nechá a od jiných raděj uteče, aby s nimi nepřišlo do kontaktu. Jednou se mi stalo, že se proti němu rozešel kluk docela razantním krokem, že si ho - tedy bez předchozího dovolení - pohladí a štěndo od něj zdrhalo a přitom kňučelo. Sama nevím, proč tak náš Atrey reagoval, nikdy jindy už to neudělal. Přemýšlím, co ti tak napsat, nevyrušili ho třeba ti lidé z podřimování, že by se leknul a ňafnul po nich???

No právě že to ne.Já sem moc dobře věděla když sem si caníka kupovala že je nedůvěřivej ale chňapat po lidech? Náš Arny když byl takhle malinkej tak se k lidem i k pejskům hrnul nechal se hladit hrál si ani známka něčeho takovýho

Hm, tak to babo raď...určitě se někdo zkušenější vyjádří. Ale hafan je mladý a tvárný, uvidíš, že se to zlepší, když mu pomůžeš. Hodně štěstí!!!

No jak sis mohla přečíst, jsme z MB a Atreye máme z chovné stanice PEJABE. Jeho mamku (Hillary z Koláčkova ranče) jsem byla s jejími páníčky už vybírat jako štěňátko, takže jí znám dokonale a Atrey se nám zatím úplně pomamil
A co vy, odkud máte Arnyho???

To já určitě zavolám. Samosebou že sem ho nenechala jen tak zaútočit.(zakousnout) Hned jak vyjel tak sem ho strhla na zem a potrestala.Sice se to dozvím asi hned jak zavolám, ale jak mu mám ukázat že to nesmí aniž bych ho vystavovala znovu této situaci?(to mi poradili na cvičáku vystavovat a jakmile něco zkusí potrestat) Když v té druhé akci zavrčel a já ho potrestala( hlasově a vytřepat za kůži u krku) tak pak už se hladit nechal a byl OK i zuy si nechal prohldnout.

Už sem nenašla to téma, kde sem psala, jak na Borise dupnul jeden náš známej Po dlouhý době sme ho potkali -zrovna sem si s Boriskem hrála, když šel kolem. Volal na mě, Boris si ho nejdřív nevšim, pak najednou zavrčel a když se s ním přitel začal bavit, začal držkovat, pak se uklidnil. Kubas od něj stál asi 3m a tak sme šli k němu, aby pes viděl, že se nic neděje. Borisko ho sledoval a pokaždý, když udělal rychlejší pohyb, zabrumlal. Pak sme mu řikali, že kuli němu si teď pes dává dost pozor na cizí lidi -bylo vidět, že ho to trochu mrzí (ale co je nám to platný ) chtěli sme, aby ho pohladil, ale Boris ho nenechal přiblížit. Nevydržel ani ležet -snažil se k němu dostat pokaždý, když se přiblížil...
Kdyby neměl mít rád jen jeho, tak je mi to jedno, ale bojím se, aby nezanevřel na ostatní lidi Co myslíte, máme se příště zase snažit? Někdo mi řikal, aby se k němu třeba Kubas choval přehnaně přátelsky, ale nevim... Ono je to takový nešťastný -nedávno ho zas nečekaně chytil jeden kamarád, tak taky držkoval, ale to bylo podle mě podpořený už tou předchozí špatnou zkušeností, snažili sme se to zahrát do pohody a snad se to i povedlo, ale taky sme ho od tý doby neviděli, takže taky nevim

Bejt váma, tak zajedu na Vlčáry, Ruda vypadá dost "děsivě" pro nějaký psy a tak by vám i tak dost pomohl.

My tam už byli -řikal, že je Boris pěkný rozmazlo, což je určitě, ikdyž sme se snažili, aby nebyl a teď o to víc. Taky sem si právě řikala, že by si tam moh něco zkusit, ale dalo dost práce ho dostat jen do tý maryngotky, jak byl vystreslej (jeli sme tam přes veterináře, ale toho už teď po jeho radě zvládáme celkem dobře a hlavně bez hysterčení ) a pak už nic... vlastně nakonci si tak na něj trochu postěžoval, ale když se k němu skolnil, už se zas tvářil jako neviňátko

Pan Desenský řikal...

Podle tvého popisu je pořád iniciativa na straně psa. On nenechá, on zabrumlá, on nevydrží ležet..... . (s tím ležením, když se k němu blíží někdo, koho on se bojí, mi to připadá hodně nevhodné). Pořád pejsek dělá to, co chce on, ne to, co chcete vy. Měli byste iniciativu převzít vy.
S tím přehnaně přátelským chováním byste dosáhli pravého opaku, to bych nedělala. Když někoho takového potkáte, bavte se s ním vy v klidu a přátelsky, pejska nenechte, aby před ním uhýbal nebo prchal. Jak toho člověka nechat pejska pohladit, to je na praktickou ukázku, to se moc po netu popsat nedá. Určitě by bylo nejlepší si zopakovat návštěvu Vlčár nebo dojet na nějakou free sobotu. Co nejdřív.

A nebylo by to pak ještě horší, kdybychom ho nějakym způsobem donutili, aby se podvolil? S tím ležením máš pravdu, nedělali sme to naschvál -on prostě u mě ležel a furt vyskakoval, když se přiblížil. Jinak sme normálně mluvili a pokaždý, když zabrumlal, tak sem mu řekla, ať je v klidu, že se mu nic neděje -přestal a zachvíli zas, když třeba rozhodil rukama... S tim fríčkem by se mi to líbilo, ale bude dost těžký přemluvit přítele. Ale Pan Desenský řikal, že je to hlavně ta rozmazlenost, že tohle prostě nemůže dělat, ať se bojí nebo ne... Že když chceme, aby ho pohladil, musí prostě zůstat sedět. Nevim, chtěla bych, aby od odstatních prostě už nehledal záludnosti, protože předtím byl sice nedůvěřivej ale tak, že stačilo podrbat pod krkem a už byl s každym kámoš... ale ta poslušnost je určitě důležitá, tak to teď hodně trenujem

Nejde o to, abyste ho donutili podvolit se, ale aby pochopil, že se nemá čeho bát. Ze začátku to bude muset být s vaší dopomocí, pak se to zlepší. A právě to, jak mu s tím pomoct, je nejlepší si nechat ukázat v praxi.

Je mi to jasný... Díky

Neber to tak, že psa nútiš, ale tak, že mu pomáhaš chovať sa tak, ako je to lepšie a príjemnejšie. Jemný rozdiel, ale veľmi podstatný.

Tak se zase hlásím s tou naší "nedůvěrou" Známýho se to tentokrát netýká (potkali sme ho od tý doby jen jednou -stál za plotem a Kuba se s ním bavil, pes chodil pod ním a vnímal spíš jejich fenu... pak když mu Kuba ukázal kolem koho takhle blízko chodí, zavrčel, ale když sem na něj zavolala zmlknul)

Teď si ale začal trochu doslova vyskakovat na návštěvy -stalo se to jen dvakrát... První případ u mojí mámi, ale to bylo tak, on ležel a ona k němu šla, bála se, přitom se na něj usmívala se a hladila ho, přitom si představovala, že ji kousne

A dneska jedna paní -vycházela z domu, najednou byli všichni na jednom místě a ona nad ním mávala rukou, že nemá kam jít.

Pokaždý "znervozněl", nevím... začal skakát a tak jako zachrčel. Nevim, jestli to bylo vrčení. Mával u toho ocesem a tvářil se spíš zaujatě. Pokaždý sem ho jen stáhla a byl klid, na tu paní to zkusil ještě jednou, zavolala sem ho, sednul a už se nehnul. Jinak když nám někdo suveréně vleze na dvůr (jednou to udělala i ta paní) vždycky vítá.
Nechci po něm ,aby se všem vnucoval, ale byla bych ráda, abych mohla bejt v klidu a nemusela ho před návštěvama zavírat, protože kdo ví, jak by to vypadalo potom...

Jinak cestu na Vlčáry už mám slíbenou jen doufám, že to bude brzy