Dobry den,
Jmenuji se Marcel a mam rok a pul stareho krizence retrievera s australskym ovcakem.
Mam problem s agresivitou je to tedy po druhe a rad bych s tim rychle "zatocil" samozrejme, ze opetovat i mnou agresivnim chovanim je davno nemozne a take se agrese zhorsila. uklidnim ho a to okamzite.Nesmis a po te klidnym hlasem se mu to snazim "vysvetlit" Ale vim, ze tudy cesta nevede.
Predpokladam, ze jedinou cestou jak toto vyresit je cesta k Vam....nebo?
Dekuji za kazdou radu nebo poznatek
Marcel

Ahoj, mám skoro 2letého AO a mám taky problém s agresivitou (k lidem). Z původně strachové agrese při změně páníka se vyvinula "teritoriální" šikana, se kterou stále bojujeme - zlepšuje se to, ale pomalu... Je jasný a sám to píšeš, že opětovanou agresí problém nevyřešíš - kolie jsou citlivky a tvůj pesan by to nemusel nervově ustát, naboural by sis tím důvěru... já se snažím psa "číst" a zajistit, že v situaci, kdy by měl tendenci se agresivně projevit, jsem schopná tohle chování stopnout dřív, než např. vyjede. Ta jistota, že jsem schopná takovou situaci zvládnout, dělá hodně... a hodně mi v tomto pomohla (a stále pomáhá) stopovačka - doporučuju i Tobě... To, že ten vnitřní klid, má velký pozitivní vliv na chování psa, vidím na případech, kdy se psa snaží zvládnout mamka, ale jelikož sama neví, co pes udělá, a už vůbec si není jistá, že by potenciální agresi zvládla, tak je pes protivnější a dovolí si víc (mamka stopku neuznává )... Snad někdo jiný poradí lépe, ale obávám se, že "rychle zatočit" s tím nepůjde, je to dost o důvěře a respektu a ty se nevytvoří přes noc

P.S.: co jsem psala se týkalo agresivity vůči lidem, ale u agresivity vůči psům bych asi postupovala podobně

Jo a ještě jsem chtěla dodat, že když vidím, že má Bregouš chuť někoho šikanovat, tak do psa schválně rejpu, strkám, dobírám si ho - vpodstatě ho jako hecuju, jen ať to zkusí, že mi dělá radost ho setřít... a když by opravdu došlo k tomu vyjetí, tak bych ho strhla stopkou a arogantně se mu vysmála

s jinymi psy nemam vubec problem ani si jich nevsimne.ale zrejme vi, ze se ohnat muze.chyba se urcitestala na zacatku, ale to je ted uplne jedno. vyjel, kdyz jsem po nem chtel,aby pustil vicko od lahve okamzite poslechl ale nelibilo se mu, ze mu to odnasim. tezko se to popisuje trva to 5 vterin,ale oprava tak kratka neni.
a jeste dost steka na deti.tezko se to zjistuje.pustit ho k diteti zrejme nepripada k uvahu a kdyz kolem probehne, tak je jasne, ze nejak zareaguje.jen zjistit jak to doopravdy je.

Jo a ještě jsem chtěla dodat, že když vidím, že má Bregouš chuť někoho šikanovat, tak do psa schválně rejpu, strkám, dobírám si ho - vpodstatě ho jako hecuju, jen ať to zkusí, že mi dělá radost ho setřít... a když by opravdu došlo k tomu vyjetí, tak bych ho strhla stopkou a arogantně se mu vysmála



zajimave provedene :)

Myslím, že dokud to nezkusíš, tak to nezjistíš - pokud jde o děti, tak s těmi my problém nemáme, ale kdybychom měli a já si nebyla jistá, že svého psa při kontaktu s dětmi zvládnu, asi bych si půjčila nějaké díte a zajela na Vlčáry . Ta nejistota, co by se stalo, kdyby se dostal k dětem, by mi asi dost vadila

Jojo, znáš to, jaký pán, takový pes - já jsem taky děsně škodolibá

Moje fenka taky nemá ráda děti. Bez koše bych si nikdy nelajsla jí k dítěti pustit. Ale otupujeme tu její vzteklost neustálým kontaktem s dětmi. Hodně mi pomohlo, že mi kamárádky půjčily na trénování svoje ratolesti. Nacvičili jsme takhle klid při jízdě na plastové motorce (nejprotivnější zvuk na světě hned po zubařský vrtačce), dnes už jen uhne, motorka jí neděsí. Šli jsme na to pozvolnou a klidnou cestou, u nás to bylo přes jídlo a klid. Přes koš dostávala od dětí piškoty, co si na nich vyloudila, nechávala jsem jí ležet v místnosti, kde si děti hrály, ale nikdy sem jí nenechávala dětem hladit, když zrovna chtěly a ona ne. Vždy si musela přijít pro ten kontakt sama. Kamarádčině miminku jsme napatlali ručičku paštikou a nechali to Mařenu olízat. Všechno bylo pod 100% kontrolou, kdy jsem věděla, že se nemůže nic stát a byli jsme v klidu všichni - matky, děti i pes. Stále jí koš v přítomnosti dětí nesundavám, ale už jí klidně pustim navolno a klidně jí nechám dětem v cestě překážet, aby se naučila uhýbat jim a vždy někam odejít, nebo se normálně nechat překročit. A jak tak všechno probíhá v klidu, jde to. Chce to nějakou uvědomělou matku, co ti půjčí dítě na trénování.

Ben se taky bojí dětí, ale zatím jsem nenašla uvědomělou matku, která by mi půjčila svoje dítě...

Ale teď, když Aneta hárala, jsem měla Bena v práci a zrovna si kolegyně přivedla svojí 4 letou Martinku, pohodička klídek, Ben nakonec spal uprostřed kanceláře a Martina ho hladila po hlavě, krmila ho rohlíkem (eštěže je to pažravec ), bylo to perfektní zpestření všedního pracovního dne ;)))