urgona nikdo nepsal nechat se hryznout a nepotresat

Urgona,
čítajte, prosím, poriadne: nikto nikde nenapísal, že na kúsnutie psa sa nemá reagovať. Bolo tu napisane, že NA KUSNUTIE PSA SA NEMÁ REAGOVAŤ TAK, ŽE HO ZMLÁTITE! a to je podstatný rozdiel.
Pobavilo ma, ako Petru učíte privolanie...

prave nechat se hryznout bez mrknuti oka je to, o co bychom se meli snazit
(kdyz uz tedy ke kousnuti dojde).
myslim, ze pes mnohem vice oceni, kdyz mu svou prevahu dokazes prave svym klidem. kousnul? tak at treba skonci na zemi, pokud je to potreba, ale v klidu a bez sebemensi agrese. zvlaste kdyz vetsina kousnuti prichazi ze strachu a v nervech.

Chtěla bych se zeptat-moje Sára si nikdy misku s žrádlem ani pamlsky nijak nehlídala, ale byli jsem o víkendu s jedním labradorem, který vyjel na paničku, když mu chtěla vzít kost.A mám pocit, že to Sára nějak chytla.Když jí dám třeba buvolí kost na žvýkání, a pak jsi chci třeba pohladit-celá zkoprní a vrčí.Nevyjíždí po mě,ale vrčí.Na cvičáku mi řekli, že to pes nesmí nikdy udělat, a navrhovali něco jako vzít ho za krkem a pořádně s ním zamáchat.. Já to dělám tak-že jí řeknu pusť a když mi kost dá, vezmu si ji a za chvíli jí tu kost zase vrátím..tak dlouho, dokud přestane vrčet.Teď už na mě nevrčí, dělala to dřív, ale chci se zeptat, jestli jsem to nedělala špatně..Chtěla jsem v ní vzbudit pocit, že ta kost je jako moje a můžu si jí kdykoli vzít a kdykoli jí tu kost vrátit..

no vidis, asi jsi to spravne delala, kdyz uz nevrci .
s klidem nejdal dojdes. ukazals ji, ze si tu kost,
stejne vemes, kdyz budes chtit a to jeji vrceni je
z tveho pohledu neco, co nestoji za zminku.

Tahle zpověď by měla sloužit k zamyšlení - jestli odpovědi, kterými jste chtěli pomoci - spíše Barbuche neublížily svoji agresivitou, neomylností a podtržením celé věci. Popsali jste tři stránky, v tom je jediná rada, že má zavolat Rudovi a zbytek? Viz výše...

Dorotko co chces jinak radit nez aby se domluvila s rudou aby ji to ukazal v realu. To jak se to resi totis z popisu nemuze pochopit natolik aby to udelala zpravne. Neni reseni agrese vuci psovi, resenim je sebejistota nadhled a pevne nervy. Resenim je udaelat si ovladatelnost u psa uplne nekde jinde a pak ji previst do situaci jako je tahle. Ale kdyz to takhle napisu budes ty osobne vedet jak to udelat?

[quote=" Popsali jste tři stránky, v tom je jediná rada, že má zavolat Rudovi a zbytek? Viz výše
.[/quote]

Tahle rada je jedna z nejčastějších,taky mně to mrzí. Je to snad poradna ,tak jsem původně čekala ,že tu nějaké rady najdu . Zatím jsem jich moc nenašla ,pan Desenský radí stylem jak to děláš blbě a že to po netu nejde a nenapíše / vetšinou/ jak je to dobře . Ostatní se snaží ,to nechci popírat ,ale to že se může zavolat Rudovi snad všichni tady ví ,ale sem píší o rady jejich problému,ne aby se dozvěděli zavolej rudovi.

Tahle rada je jedna z nejčastějších,taky mně to mrzí. Je to snad poradna ,tak jsem původně čekala ,že tu nějaké rady najdu . Zatím jsem jich moc nenašla ,pan Desenský radí stylem jak to děláš blbě a že to po netu nejde a nenapíše / vetšinou/ jak je to dobře . Ostatní se snaží ,to nechci popírat ,ale to že se může zavolat Rudovi snad všichni tady ví ,ale sem píší o rady jejich problému,ne aby se dozvěděli zavolej rudovi.[/quote]

Anino, na začátku jsem to viděla dost podobně..ale myslím, že v mnoha případech, prostě opravdu nelze po internetu poradit a nejlepší co můžeš udělat je za Rudou zajet.To mi všichni radili, když jsem měla problém s tím, že se můj pes bál tramvají.Přesto se našli nějací (i Ruda), kteří poradili, já jsem to podle těch rad zkusila a pomohlo mi to.
Myslím, že je třeba rozdíl, když ti pes nechce jít u nohy než když řešíš agresívního či bojácného psa a nějaké fobie..Ono taky z Prahy a okolí Vlčár se jede za Rudou dobře, ale ne každý má podmínky zajet si tam, třeba proto, že si není jistý, že pracuje dobře s Halti, apod.
Na druhou stranu vyskytnout se opravdu problém, s kterým si ani po vyčerpání všech možností nevím rady, vyrazím za Rudou. Mám to v plánu i když žádný velký problém nemáme-chtěla bych jen, ať se na nás podívá, zhodnotí, jak nám to spolu jde, kde třeba dělám chyby, je prostě odborník a všimně si věcí, které já nevidím.A taky mám spoustu dotazů, na které se odpovídá nejlíp v reálu.Ale pro mě to chce zorganizovat velkou akci,přemluvit někoho ať mě tam zaveze, našetřit na benzín, apod.Taky bych se moc ráda učástnila free sobot, ale časově, finančně a organizačně nemůžu.
Myslím si prostě, že nejlépe se radí, když s tím člověkem jsi a pozoruješ ho a jeho psa, jinak po netu můžeš dát i špatnou radu a to radši žádnou.Omlouvám se, že jsem se tak rozepsala

a vy si jako myslíte že existuje univerzální návod typu "3x lehce škubni vodítkem, přitom středně naštvaným tónem řekni fuj a pes už to nikdy neudělá"? Pes tak reaguje z nějakého důvodu, který pán nemusí vždy 100% určit (spíš se často stává že si myslí pravý opak). Reakce pána se musí upravit na míru jak pánovi (škubnutí od padesátikilové holčiny pes skoro nemusí ucítit, zato když to přežene stokilový chlápek, pes se bude strachy klepat ještě dva dny) tak i psovi (škubnout s kavkazákem bude asi něco jiného než škubnout s jorkšírem). Každý pes má trochu jinou povahu a to co na jednoho 100% zabere s druhým ani nehne a třetího tím zradíš.
Proto se tady dočteš jenom rady obecné - vyhnout se konfliktu a pomalu odbourávat. Netrestat bitím.

Na poradně se dá vyřešit to že pes překusuje aport, nebo jak dlouhá stopovačka bude nejlepší, ale vážné problémy je potřeba řešit individuálně a se psem. Chřipku můžeš vyležet, ale zlomeninu asi nee.

Najdi si příspěvky od Lenky Krejčířové (Lenko promiň že tě tady beru jako špatný příklad) - její první příspěvek bylo že mají strašně agresivní štěně a potřebují ho rychle nějak zkrotit nebo sežere celou rodinu. Po dlouhé diskuzi kdy jsme ji všichni přesvědčoval že to není agrese, ale strach a nepochopení se Lenka uvolila že aspoň přijede za mnou (tehdy to měla kousek) - a zjistila že krotit potřebují děti, zatímco fenka potřebuje klid, a jasné a jednoznačné chování majitelů. Nakonec stejně byli za Rudou.
A teď si představte, že bysme uvěřili tomu co psala (ona ji přece musí znát nejlíp, je to její pes!) a dostala by rady jak na zlou agresivní fenu! Ta fena by šla psychicky úplně do háje a možná by opravdu časem někoho pokousala. (Lenko, ještě jednou promiň)

podivej, jsou postupy na to, odnaucit psa vrcet u jidla, treba, jak tu psala (myslim) petra s prisypavanim jidla do misky a uvykanim ho na to, ze tvoji pritomnosi, nebo dokonce tim, ze mu neco vemes, netrati.

jak sis ale urcite vsimla, rudova filozofie je trochu jina. kdyz je v poradku vztah mezi psem a clovekem, to ostatni se srovna taky. kdyz te pes bude respektovat a "mit rad", tak i kdyz mu budes brat kost z krku, tak to veme proste jako fakt. pan kid taky pekne vrcel u misky, u kosti, u hracky - nijak jsem to neresil - vyresilo se to samo tim, ze se zlepsil nas vztah.

ale jestli chces dat do poradku vztah, radu tu mas - napsal ji tchor. problem je v tom, ze je to rada hodne nekonkretni - a ver, ze i kdyz
to ruda cloveku predvede, nestane se z nej hned druhy den ten
spravny klidny psovod - jen ti usetri spoustu hledani a tapani a ukaze
ti smer, kterym se dostanes tam, kam potrebujes. teda ani ne tak tam, kam potrebujes, jako spis tim smerem..to "tam" bude vzdycky nekde daleko vpredu..

jánevím ejslti si všichni mylsí že tu napíší problém a Ruda Desenský jim odpoví stylem Ivo eichlera v PPČ . bohužel toto u složitějších problému opravdu nejde. sama sem o tom přesvědčila když jsme už dávno heldala rady pro svojí hodně bázlivou čubinku. něco jsem dostala tady na poradně ale na mojí čubís to nebylo moc použitelný nebo jsme to dělala rpopstě špatně. pomohlo až opravdu osobní setkání s panem desenským a to několikeré. a přesné vysvětlení určitého postupu

Ahoj Petro a ostatní, ne, co bych se zlobila, tady je rovnou odkaz: http://www.psycholog-psu.com/poradna/vi ... php?t=1018

Co se týče nás, pro ty ostatní: taky jsem ze začátku měla pocit, že se radí, že po netu to nejde a v příspěvcích mi bylo psáno: zavolat Rudovi.
Divila jsem se, proč to nejde rozepsat po netu, ale po jedné návštěvě free soboty v Šárce jsem na vlastní oči viděla Rudu a jeho práci. Ano, zase tady napíšete, že se opakujeme, ale ono to FAKT stojí za to to vidět, vidět v reálu člověka, který to ze psy umí(narozdíl od nás, nebo aspoň ode mě). Až DÍKY PRÁVĚ OSOBNÍMU KONTAKTU nejdřív s Petrou a pak na free s Rudou s emi otevřely oči. Nestačí číst, musí se to vidět, ze začátku si budete mlet tu svou řeč(ale jen pár vteřin, jak já u Petry. Výsledek? Mazlíček rodiny právě díky lidem z poradny. Ještě není vše zvládlé(ach ty děti), ale jsme všichni v pohodě.

Tchoři, taky raději řeším problémy "na živo". Psala jsem o něčem jiném, ale už se v tom nechci nimrat. Nakonec jsem ráda, že si mě nepochopil, protože ve tvé otázce je odpověď pro Barbuchu a nejen pro ni. Díky.

Můžu mít na vás dotaz? Sára dostala dnes od známých kost z uzené vepřové kýty, což nikdy neměla a je to pro ni vrchol blaha..Chtěla jsem ji pohladit začla vrčet, chtěla jsem jí kost vzít a říkám "pusť" a vrčela tak, jako ještě nikdy..fakt dost agresivně..nebýt to můj pes, tak se od ní možná držím i dál...jak se mám zachovat:říkám jí "fuj, nesmíš", ale vrčí dál..Uvažuju, že jí kost seberu a pak zase vrátím a tak pořád dokola, aby si uvědomila, že tak kost je "moje"..Nebo mám postupovat nějak jinak? Vůbec se mi nelíbí, že na mě takto vrčí..

přivolej si jí když už si to takhle zařídila, pochval z aposlechnutí povelu )třeba i pamlskem) a u už si jí nevšímej (propust jí z povelu)

Evi, to byla reakce na můj příspěvek?? Čeho tím přivoláním dosáhnu?

no buď ti tu kost přinese nebo ji nechá bejt na místě, ale prostě vykoná tvuj povel, pokud ji nechá bejt tak tu kost můžeš vzít a dát ji jí jako odměnu, a držet jí až jí bude žužlat a pak jí nechat bejt, popravdě nevim proč si na ní vůbec šahala když si ji žvějkala

A proč bych na ni neměla šahat?? Předně jsem jí tu kost chtěla vzít, ať jí chvíli vydrží, třeba když budeme pryč, ať se tím může zabavit, víš? Zkusila jsem jí říct "ke mně" a přišla s kostí, pak "pusť" a kost pustila na zem, takže to pomohlo.Dík

je to stejný jako že si psa nehladim když leží v pelechu ale zavolám si ho - prostě pes taky požaduje svoje soukromý, svou osobní zónu, jak by se tobě líbilo kdyby ti dal někdo něco, co ti strašně moc chutná a pak bez jedinýho slova ti to chtěl vzít? jen tak? a jsem ráda že to pomohlo

Tak já si myslím, že nejde o to, co se psovi líbí, ale že mě musí poslouchat, i když se mu zrovna dvakrát nechce. A nebrala jsem jí to bez jedinýho slova, ale na povel "pusť", na který je naučená, že prostě musí poslechnout i kvůli bezpečnosti.
Jinak neboj, nelezu jí pořád do pelíšku, má své soukromí a myslím, že ho má až až, a na pohlazení si jí přivolávám

NIE - pes NEMUSÍ poslúchať za každých okolností - pes ma MUSÍ REŠPEKTOVAŤ za všetkých okolností - a JA MUSÍM rešpektovať jeho

Myslím, že když si udržíš ten vzájemný respekt za každých okolností, vede to k té poslušnosti (skoro) za každých okolností.

Jsou pripady kdy pes poslechnout opravdu musi

Luxo,potrpíš si asi na slovíčkaření. Jistě, že to je o respektu a respekt jde ruku v ruce s důvěrou.Ale musím to psát opravdu u každého příspěvku, aby mě někdo nechytl za slovo? To je přece samozřejmé-alespoň pro mě. Kdyby to nebylo o důvěře a respektu, zařvala bych na ni nebo jí tu kost vzala, což jsem neudělala, protože takový "vztah" neuznávám. Dala jsem jí povel (jak poradila Eva) ke mně, na což uposlechla, na "pusť" mi dala kost, kterou jsem ji poté vrátila a šla si po svých. Vidíš někde problém?

Tchori, kde je tedy ten rozdíl mezi "posloucháním" a "respektem"? Pro mě to jde ruku v ruce a nijak to neodděluju. Pokud mě pes respektuje, jsem pro něj vůdce smečky, ale i spravedlivý přítel, pak mě také poslouchá. Nechápu, kde hledá Luxo problém..

Luxo tak, ako rešpekt opisuješ, to znie, ako demokracia. Pri psovi je ale tvoj rešpekt k nemu o tom, že poznáš a rešpektuješ potreby a možnosti psa. V demokracii funguje taká logika, akú pes nepozná.Chválabohu.

Podle mého názoru hodně záleží na způsobu provedení toho, co jsi popsala. Pokud jsi to provedla opravdu dobře a pochopitelně pro psa - prosadila ses bez ztráty důvěry z její strany - OK.
Jestli bude nebo nebude problém, poznáš až bude mít čubina nějakou další kost nebo něco takového.

Janinka je rozdiel, či ti tú kosťdá preto, lebo mu nič iné neostáva, alebo ju bude ochotne dávať preto, lebo sa o ňu nebojí. Rozdiel je v čistej hlave. To prvé riešenie má možno okamžitý efekt, to druhé ale aj dlhodobý.

Už jsem to tu někde psala - když má Barda kost nebo buvolí tyčinku a já bych k němu přišla a chtěla si ji vzít, bude vrčet, uhýbat, snažit se to zhltnout. Když to chybně vyhodnotím jako pokus o dominanci nebo tak něco a za to vrčení ho zmydlím, tak mu jen dám důvod příště vrčet zas. Zatímco když si ho přivolám (nejlépe povelem pro aport), nechám si dobrotu odevzdat, pochválím ho a dobrotu vrátím, má to hned několik efektů:
1) pes poslechl a byl pochválen. Malé plus, které se počítá
2) pes nedostal důvod si to přede mnou bránit, naopak byl za odevzdání pochválen a dostal to zpět. Jestli měl teď nějaké obavy, příště už budou menší. Ví že tohle bylo správně
3) nelezla jsem za ním do "jeho" prostoru, vůbec jsem mu nedala důvod vrčet a předešla jsem tím veškerému nedorozumnění, které by snad mohlo vzniknout.

uff, já to zase složitě popisuju a rea to má jednou větou

My jsme řešili u Rockyho kdyby opačný problém. Ten ti dal cokoliv, kdykoliv, komukoliv, jakkoliv.
To se mi zas nelíbilo, tak jsme ho učili opak jako že mu to sebereme a sežereme. Povedlo se k prospěchu obou stran. Podle mne si pes má hlídat co je jeho, ale pokud to chceš opravdu měl by ti to dát. Pokud jsi to udělala ale tak jak jsi popsala v prvním příspěvku, tak to bylo špatně. Souhlasím s holkama. Sama jsi poznala, že když to uděláš jinak, tak je to o moc lepší.
To první je něco jako u nás naučené:,, Sežeruuuuuu, nic ti nenechám. Dáš to sem????" A to Rokýna taky vrčí a má vrčet. u nás je to žádoucí. Když to ale skutečně chci vypadá to zcela jinak. Jinak k němu přistupuju, jiným tónem mluvím a řeknu to rázně, ale zároveň i pozitivním tónem. To se nedá popsat. Řeknu mu sice:,, Fuj! Dej mi to!", ale z tónu toho hlasu vyzní:

za A, že to skutečně chci a myslím to vážně.
a za B, ,,ale neboj, nesežeru ti to. Jen se na to podívám."

tak něco. Fakt se to blbě popisuje. Ale vyplývá z toho jediné. Včechno je to o komunikaci se psem, kterou se musíte naučit tak nějak společně. Prostě si najít vlastní dorozumívací jazyk.

No tak to teda podle mne fakt ne.
Jednak jeho není nic, všechno je moje a druhak, jediné, co je jeho, je jeho místo a to si teda fakt hlídat nebude. Od hlídání a ochrany jsem v naší smečce já.

Proč?

Myslím, že to bylo jen špatně pochopené nebo napsané. Prostě se mi nelíbilo, když jsem mu třeba dala kost, že jí dal komu chtěl třeba i zcela cizímu člověku. Nemluvím o mě a o mojí smečce (rodině), tam jako jasný. Já neměla problém mu tu kost vzít nikdy, stejně jako máma třeba ne. Já nevím, neměli jsme s tím nikdy problém. Je to vážně všechno o komúnikaci.

Rudo, na tvých psech to ukázat nemohu. Nejsou to mí psy a nemáme spolu vybudovanou komunikaci. S Rokýhnem bych ti to uměla ukázat úplně krásně, protože přesně ví kdy co a jak myslím.

Rea, rešpekt - U MŇA - nie je o demokracii ale o slušnosti. A nevidím jediný dôvod, pre ktorý by som sa nemala správať slušne aj k svojmu psovi

Tchor,
môžeš, prosím, vysvetliť TY rozdiel medzi poslušnosťou a rešpektom?

Dzedzy,
"stráž" si nejaký predmet - sa kedysi učilo na cvičákoch ako súčasť obrany - neviem, či sa to praktizuje ešte aj teraz. Malo to jeden nie celkom zanedbateľný efekt - keď som potrebovala odísť, a odložiť psa, mohla som pri ňom nechať tašku, alebo akýkoľvek iný predmet - pes to - pred cudzími - ustrážil.
Ale výcvik toho cviku VŽDY robil niekto cudzí, nikdy ne psovod - aby si pes nezačal niečo strážiť práve pred psovodom

luxo vzhledem k tomu že je to jedne z volitelných cviku na ZPU1 tak se ještě cvičí- ale už jen hodně málo- mi ho unašeho psa anučili- teda anučili no spíš sjem mu yvsvětlili že se ještě vždycky musí vrátit- ostatně má m plemeno který to má v krvy- ale jak píšeš dělal to vždy cizí člověk. a já psa naučila spojit si to s povelem- aneb když má čekej nesmí hlídat když má hlídej hlídat musí

Hlidani predmetu je podle mne jeden ze cviku obrany kterej by vzadnem pripade nemel cvicit nekdo kdo nevi proc to chce delat. U me osobne je tenhle cvik duvod proc nedelam TARTovou obranarinu. kdy ho totiz udelate tak aby byl k necemu znamena ze psa nemuzete vubec nikde nechat bez kose a dost casto jsou problemy ze si pes zacne hlidat pred lidma (ale i jinejma psama) cokoli co bude povazovat za svoje (treba papirek od bonbonu) a vy se pak nadherne divite proc ten pes po tom cloveku vyjel kdyz si tam v klidu lezel v trave. Rozhodne bych nikomu nedoporucoval tenhle cvik delat pokud ho nepotrebuje a u ZPU zkousek doporucuji kuli tomuhle cviku lidem at jdou na stopu. Tenhle cvik je vysoce nebezpecnej.



poslusnost je podskupina respektu

tchoři s tím souhlasím asi jsme měli štěstí na inteligentního psa co umí rozlišit kdy hlídat a kdy ne- cvik sjme na zkouškách udělali na 18b z 20- tydva body byly za nepřesný opětovný zalehnutí předmětu. ale je fakt že jsme to nikdy nijak opravdu pořádně cvičili tuhle sem to počítala a cvičilijsme to všehovšudy asi 10x. a tebou popisované rpoblémy opravdu nemáme:-)

Petro: cituji Tě: (neumím zvýraznit danou část příspěvku, jak to děláte? )"když má Barda kost nebo buvolí tyčinku a já bych k němu přišla a chtěla si ji vzít, bude vrčet, uhýbat, snažit se to zhltnout."

A proč jsi se nesnažila to vrčení a uhýbání odbourat? Vím, že to u Tebe není problém...Proč tam máš to vrčení a tolerování jeho prostoru? Nakopni mě. Dík.

Ach jo, kurzívou měl být ten citovaný úryvek...

Ajka na cvičákoch som sa stretla s množstvom ľudí, ktorí stráženie predmetu robili "na kolene" v skupinke medzi sebou mimo výcvikára, pretože ten im to nedovolil a pravdepodobne ani nevysvetlil, bez toho, aby vedeli, ako majú postupovať a aký to má dosah... Po nejakej dobe riešili problémy s tým súvisiace.

Dúfam, že nikto nezobral môj príspevok o "strážení" predmetu ako odporúčanie na ďalší výcvik - všetky nebezpečenstvá s ním spojené - si uvedomujem - s bellom som to tiež cvičila len niekoľko ráz ... a značne pochybujem, že by ešte teraz vedel niečo ustrážiť

v tomhle se radit fakt neodvazim mam hodneho psa ode me si necha vzit i sahat do vsechno jen bych se chtela zeptat na neco nekde cetla ze kdyz vudce necha zradlo smecce tak pak uz jim ho brat pry nebude proto se psum do misky a na ostatni jidlo sahat nema.co je na tom pravdy??