Asi bych nez ciste na povel natahl na sebe pomoci balonku,peska, ale i muze byt pamlsek,piskot ...zaciname v klidu bez rusivych vlivu a ucime psa se na mne soustredit,postupne prodluzuji dobu kdy mne sleduje jak zvlada a casem podle pokroku postupne pridavame rusive vlivy.Toto je dalsi moznost jak problem resit.Predpokladem predchozi rady je dokonale zvladnutu ovladatelnosti at na voditku nebo na volno vzdy na prvni povel bez jakehokoliv zasahu psovoda tk aby vzdy reagoval spravne bez nutnosti oprav.

Uz toto je dost razantni nevhodne reseni a muze bit prvnim kaminkem ktery byl na zacatku nezadouci reakce psa,ale bez znalosti psa nemuzu na dalku presne posoudit.

Zdravím,
mého pejsana Bojko už jsem zde řešila jednou - kvůli agresi vůči psům. To už se podařilo značně eliminovat - teď už při potkání pejsana pouze zavrčí, ale pak pokračuje dál, případně na přivolání přiběhne.
Bohužel začal vyjíždět na lidi - zejména větší děti. Dnes už se snažil v přítmí skočit i po procházejícím chlapíkovi - bez jakéhokoliv zavrčení (bohužel 100% nevím, jestli to bylo moc agresivní. Hned jak po něm skočil, tak jsem jej za vodítko strhla a seřvala).
Bojka jsem dostala až v jeho skoro 7 měsících, bohužel zjišťuji, že u něj chybí ranná socializace nejen na psy, ale i na lidi, hlavně děti. Snažím se s Bojkem účastnit se co nejvíce hromadných venčení s lidmi i psy, ale prosím o radu, jak řešit individuální potkávání polbíhajícího či jdoucího dítěte. Zatím zkouším radu, abych poprosila náhodného chodce, aby Bojkovi dal piškot, bez jakéhokoliv hlazení nebo něčeho jiného. Ale bojím se trochu jej pouštět k dětem. Nemám ani možnost někoho s dětmi poprosit, aby mi s tímto pomohl.
Co se týče poslušnosti, když něco takového provede a vyskočí na někoho, stačí, abych jej seřvala, Pojedu na freečko 15.1., ale do té doby chci co nejdříve začít s radami od Vás, čím dřív pro něj, tím líp (dokud je ještě v pubertě, pokud se dá o ní mluvit, je mu 18 měsíců)

Podľa akého vzoru sa má správať "milo", neverí sebe, ani tebe, pretože základ tvojho správania je v tvojej neistote a agresivite voči nemu? Kontakt a socializáciu treba vedieť usmerniť, tu nie je dôležité len ČO robiť, ale AKO. Osobná návšteva je ten najlepší nápad, v poradni zatiaľ môžeš zbierať veľa informácií ČO a na fríčku, ak sa nezabudneš pýtať a vnímať, si urobíš predstavu o tom, ako.

pokud je agresí míněno seřvání, tak je to bohužel jediné, co u něj pomáhá. alespoň zatím u psů, když k některém přišel a začal vrčet, když jsem zkoušela "co blbneš?" s údivem v hlase, tak to nepomohlo. efekt nulový, klidně pak po psech ještě vyjel. jediné co pomohlo, je zavrčel na něj anebo seřvat "co blbneš sakra!". prostě nikdo jiný ze smečky než já útočit nesmí. zřejmě mylně se domnívám, že to samé lze použít i když vyjede po lidech, nedejbože po dítěti.

zatím budu postupovat stylem požádání neznámých lidí, aby mi dali piškot, a zkusím i děcka, prostě aby viděl, že mu nikdo nic neudělá. dřív třeba letěl a štěkal i na děti jedoucí z kopce na saních/když dospělý táhl děcko na bobech. to jsem eliminovala právě tím seřváním.

Může se stát, že mu jednou někdo podá piškot a jemu zůstane v zubech i ruka. Stále zkoušíš jiné metody "výchovy" a čekáš až nějaká začne fungovat. Poté co oba řešíte společné strachy násilně, je nejbezpečnější zajet si pro radu na Vlčáry za Rudou.

Ty ho necháš vyjet po lidech a pak ho seřveš (nebo po psech),to je jedno. On udělá chybu se svou agresí, ty do toho přidáš svou agresi a vyjde ti součet, to je jasné, ne? Docela mě vyděsila věta, že útočit můžeš jenom ty. To vůbec není nejlepší způsob. Ty ho potřebuješ dostat do pohody a klidu a vysvětlit mu, že útočit nemá důvod. Myslím, že bude nejlepší, když do návštěvy Vlčár nebudete dělat skoro nic a na fríčku si necháš ukázat v praxi správný postup.

Essi,

kdybych mohla, tak jsem s ním jela už na minulé freečko. Bohužel nemám auto a k práci mám ještě školu v pátek a sobotu. Navíc zkoušky Jsem ráda, že o sobotách stíhám po škole ještě cvičák.

Nedělat nic bude dost obtížné, v okolí domu je nemožné se vyhýbat lidem, navíc děcek je tady spousta. To bych jej nesměla přes den vůbec brát ven.

Zatím jej budu mít všude v dosahu lidí na vodítku. Ovšem čekala jsem alespoň radu "na přežití" do freečka. proto sem snad lidi chodí, aby se jim poradilo. Kdybys nevěděla co dělat, abys neudělala chybu, tak bys 14 dní nevenčila psa, po radě "když do návštěvy Vlčár nebudete dělat skoro nic"

Není zde třebas někdo z Prahy, kdo má s tímhle zkušenosti a alespoň do freečka by mohl pomoct - vzali bysme Bojka mezi lidi a aspoň trochu mne posunul správným směrem. Klidně přijedu někam bo zaplatím čas a náklady na dopravu.

Predevsim zacni sama u sebe, zmen pristup a pouzij selsky rozum. Ted vis, ze natlak nikam nevede, takze popremyslej, jak mit psa v klidu. Misto rvani a cukani na voditku spise zacni budovat vztah z hafanem, aby ti pes veril. Pokud bude mit Tvoji duveru a bude vedet, ze vis co delas, mas uz tam posun. Motivuj, bav se s nim, hrajte si... uc se byt v klidu a premyslej, jak lze psa zabavit a cim jej muzes odmenovat, aby mel duvod pro Tebe neco i udelat.
Potom zacni delat na ovladatelnosti a vyuzivej k tomu hru....

Já se jej snažím co nejvíc pozitivně motivovat, když projdeme kolem někoho a je hodný, tak jej chválím, když jsme u kopce který sjíždí děcka, tak si tam s ním hraju, skáču kolem něj jak opice, že je to jako obrovská bžunda. není to pouze tak, že až něco provede, tak jej seřvu. On je totiž poserka, potřebuje ode mne ochranu. S tou agresí u psů pomohlo pár věcí z knížky Konějšivé signály - když šel naproti pes, tak jsem Bojka nechala zůstat za mnou, šla k psovi, koukala na stranu s mrkáním, prostě ukázala, že je vše oki, rvát se nikdo nebude. Fakt to pomohlo, byl pak klidnější. Jenže ještě nedokážu přečíst Bojkove signály, třeba s tím vyskočením na lidi. Třeba mi i něco najednou připadne instinktivně jiné, ale pak už Bojko začne blbnout, no nedokážu rychle zareagovat, moje chyba.
Zkusím Rudovi i zavolat.

Stale tam mas JAK a KDY co delas, pridej PROC a mas celou rovnici. Jak uz psala Rea. Muzes skakat jak Kinkong ale pokud to neni vcas a na spravnem miste, nemas ten pozadovany a touzebny efekt, sice mas hru a zabavu, pes se bavi... ale neni to to, co potrebujes. A pozor na prilisne prehravani. A umet reakce sveho psa je vec praxe, spolu s davkou pozornosti a pozorovni jak se kdy chova, nic sloziteho.

Tak s Bojkem začínám úplně jinak - pomocí asociací. Měla jsem dlouhou poradu s kynoložkou a učím se číst základní signály, předvídat a máme plán jak postupovat. Když Bojik zpozorní při spatření člověka, který se k nám blíží, oslovím jej domluveným slovem a když se na mne otočí, dám mu piškot. Osoba mezitím projde. Měl by si spojit lidi s příjemným pocitem. Zatím jej neberu mezi lidi ani více dětí, hezky vše pomalu a postupně. Následně budu domlouvat ještě figuranty, pro pozdější různé situace.

Ovšem všimla jsem si, že když naproti nám včera večer běžel nějaký sportovec, Bojko zpozorněl, ale pak se okamžitě otočil na mne a zkoumal, co já na to, jestli dostane piškot. A dostal, šikula :) Tak nám držte palce.

To vypada moc dobre a melo by to fungovat... presne tak dal.

Klidně ho venči, ale na tvém místě bych nesahal do situací, kdy by mohl po někom vystřelit. Postup s piškotem je momentální řešení, ale neřeší podstatu problému, to je dodatečná socializace psa. Fríčko je za chvíli.

ja mam taky zvlastny problem s mojim 1.5r hovawartom. psom.bude to asi nezvladnuta socializacia.

je agresivny na ludi ktori nemaju psov.
tj ked vonku stretneme cloveka so psom tak moj hovik sa strasne tesi, kruti chvostom ako vrtulou a len caka kedy ho ten cudzi clovek pohladka. tak isto sa tesi z ludi ktorych pozna.

problem nastane ked som s nim vonku a ide okolo nas clovek ktoreho nepozname a nema psa tak sa po nom vrhne a zacne okolo neho behat a stekat na neho. ale v ziadnom pripade sa toho cloveka nedotkne, to som uz niekolko krat skusal.

preto ho aj musim stale mat na voditku, a pustam ho len v spolocnosti psickarov, kde od neho hrozi maximalne udretie chvostom.

detto neznasa deti ktore nemaju doma psa. tiez neznasa deti ktore neznasam ja hoci maju doma psa(zeby ma chranil)?

so psami ma podla mna normalne vztahy. pokial na neho nejaky pes vrci alebo mu dava predne laby na chrbat tak sa po nom vrhne, ale inak mame vela kamaratov psov, hoci vacsinou sa venuje iba fenkam.

Mám 4 ročného kríženca. Nikdy nemal uplne dôslednu výchovu. Čo bola moja chyba. Taktiež bol asi zle socializovaný:-( Vždy bol agresívny na cudzích ľudí. Vrčal a štekal no nikdy sa nestalo, žeby do človeka aj skočil. V lete minulého roku sa mi stalo keď som nebola doma, že k nám prišla suseda, ktorú ale poznal. Nevidel ju asi 2 týždne. Bola po operácií a dosť opálená. Mala v ruke palicu, ktorou sa podopierala. Keď vošla do dverí tak na ňu začal vrčať a aj po tom čo sa ozvala stále vrčal. Zježil sa a vrčal. Ona zdvihla ruky a začala kričať. Čo u neho vyvolalo asi ešte väčší strach alebo ja neviem čo..ale proste po nej skočil a uhryzol ju. Potom ho od nej babka rýchlo zobrala. No od vtedy sa ho strašne bála, takže sa nemohli vôbec stretnúť, pretože Bleky keď ju videl hneď vrčal. Niekedy pred dvoma týždňami sedela u nás v obývačke a brat ho k nej pustil. Bleky sa s nej tešil, bol s nou kamarát. Všetko bolo zrazu v poriadku.Tak potom sa ho už nebála.
Po tom incidente v lete som s ním začala opätovne trénovať poslušnosť. Zlepšoval sa a aj agresivita klesla. Keď aj prišiel niekto cudzí tak to oznámil ale dalo sa ho bez problémov privolať a po tom, čo si návšteva sadla, tak ich oňuchal a pokial k nemu nikto nenaťahoval ruky, alebo sa ho nesnažil pohladkať bolo všetko v poriadku. Po nejakej pol hodine a peknému prihovoreniu sa už nechal aj hladkať, a už bol v pohode. Už si ani nedával tak pozor. Mala som pocit, že sme to už celkom zvládli a že ak budeme pokračovať zvládneme to.

Samotným výcvikom chýbajúcu socializáciu a výchovu nenahradíte, stavia sa tak len "pyramída bez pevných základov", tak sa netreba diviť, že sa rozpadne. Informácií v téme, kde som príspevok zaradila, je dostatok, ale tento problém je na osobnú návštevu.

Chcela by som ešte dokončiť, nevošlo mi to do jednej správy.
Nikdy ani predtým, proste nikdy sa mi nestalo aby mi na dieťa čo i
len zavrčal. Pred včerom k nám prišla sesternica
s malou neterou. Keď ju Bleky zbadal začal vrčať. Tak som si ho zobrala na obojok a posadilo ho k sebe. Bol v pohode.. Tak som jej po chvíli povedala, že nech ho skúsi pohladkať. Držala som ho aj za obojok aj za papulku, keby náhodou. Keď ho pohladkala bol trošku nesvoj ale bolo to v poriadku. Po chvíli sa už celkom ukludnil. Keď som mu ale trošku povolila papulku a malá ho práve hladkala po chrbte bez akého koľvek varovania skočil. Chvála bohu ju neuhryzol. Ale vôbec nechápem, čo sa deje.
A dnes to už uplne vyvrcholilo. Prišla k nám tá suseda ktorú
predtým v lete pohrýzol. Keď vošla tak zaštekal ale potom sa
ukľudnil a bol v pohode. Keď prešla prah kuchyne začal vrčať a
zježil sa. Na prázdno po nej chňapol a potom som ho zobrala k sebe.
Babka jej dala slaninu aby mu dala. Zobral si priamo z ruky. Bez
problémov.Vrtel chvostom aj keď ho pohladkala.Sadla si na stoličku
a on ju začal oňuchávať a po chvíli znovu vrčať. Keď sa k nemu
ozvala znovu po nej skočil a tento krát ju chytil za sveter.Potom som
ho zdvihla za kožnú riasu. Tak ako matky trestajú štence.
Viem, že jeho správanie je spôsobené našou nedôslednou výchovou a
tiež tým, že je rozmaznávaný.:-( No chceli by sme to zmeniť. Aby
sme ho dokázali zvládnuť. Máme s ním ešte ten problém že nám
uteká z dvora. Agresívny je aj voči psom. Prosím o radu. :-(

A nebylo by lepší pro každý případ mu dávat košík?Pokud je opravdu takhle nevyrovnaný,přijde mi to lepší než pak řešit nějaké to pořádné kousnutí!Taky bych si pořádně pročetla poradnu,je tam spoustu užitečných rad...ale pokud se týče agresitivity k dětem bylo by asi lepší Rudovi zavolat.....jak už tu několikrát psal,to není na řešení po netu.

Nevedeš ho, nesocializuješ, to, že cvičíš poslušnost, nemá vliv na to, že se pes na jednu stranu lidí bojí a útočí na ně, na druhou stranu si dělá, co chce a vy řešíte až následky jeho chování. Když nechceš, aby po někom vyletěl, neber ho za obojek, protože to je jeden ze spouštěčů agrese. Maminy netrestají štěňata zvedáním nebo třepáním za kůži, to je pověra.

A čím by som mala začať? K vám do čiech to mám dosť ďaleko bývam na opačne strane slovenka..:-( :-( Ale ak náhodou by niekedy niekto mal nejaké stretnutie na Slovensku rada by som prišla.
Mám začať privolávačkou nanovo? alebo mám začať najrprv s ním chodiť medzi ľudí a psy? a skusiť aspon trošku napraviť tu socializáciu? Skuste mi prosím aspon poradiť, čím začať..

Miruska nakukni to temy Free na Slovensku a tym zacni, mas velke stastie, lebo Rudo sa sem chysta na 19/3

[/quote]

Miruska nakukni to temy Free na Slovensku a tym zacni, mas velke stastie, lebo Rudo sa sem chysta na 19/3 [/quote]


Práve som tam bola pozrieť.. A ak sa nič nepokazí a trafím..:-D tak určite rada prídem. Musím ale ešte zabezpečiť kožený obojok. Keďže som sa tu dočítala, že ten je najlepší!

Dnes čubina málem kousla nějakého cizího chlapa Šel v klidu po ulici proti nám, já měla v jedné ruce vodítko a druhé pytlík s bobkem. Zničehonic na něj vystartovala a v poslední vteřince jsem ji strhla, jinak by se mu zakousla do stehna. Byla jsem z toho tak překvapená, že jsem ji nestihla potrestat, jelikož jsem se nejdřív omlouvala tomu člověku a asi bych stejně nevěděla jak ji potrestat ? Nechápu co se s ní stalo, občas se jí nelíbí, když proti ní běží nějaké ječící dítě, ale tyhle situace už poznám, takže jí nedovolím na to reagovat. Může to mít spojitost s háráním ?

Ne, nechci to řešit jentak po netu. Už jsem byla jednou na freečku řešit agresi vůči psům, je toho víc. A co nejdřív se pokusím přijet na další free.
Přiznávám, že venku ji já ani přítel zvládnutou nemáme, dělá si co chce. Ale aktivně jí učíme nenapínat vodítko, nevyjíždět na psy (tam už jsou ty pokroky značné), atd. Prostě na tom zamakáme, vím že nejdřív musím něco udělat se sebou.
Díky za rady

Naše 3,5 letá fenka rotvajlera začíná být ostřejší vůči lidem.
Letos o velikonocích mi sousedka říkala, že když od nás odcházela, tak že se po ní fena ohnala když jí chtěla pohladit. To samé mi zopakovala za měsíc kamarádka manželky. Opět jsem u toho nebyl a tudíž jsem tomu moc nevěřil.
Před měsícem jsem měl rodinnou oslavu, kdy pes byl po většinu večera zavřený. Když zůstali jen moji rodiče tak jsem psa pustil mezi nás. Přišla si pro pohlazení a položila hlavu do klína a nechala se hladit. Po chvilce přišla k mojí mamce a s vrtěním a radostným kňučením si vynutila pozornost, ňaminu a pohlazení (opět položila hlavu do klína). Když jí mamka hladila 2-3x a chtěla v tom pokračovat z ničeho nic vycenila zuby. Naštěstí jsem si toho všiml a včas jí okřikl a plácl. Říkal jsem si, máme něco upito tak se jí to nelíbí, a dál to neřešil. Druhý den to samé zopakovala na mého kamaráda, nechala se pohladit ale jen 1x, na druhé pohlazení ho chytla za prst. To co provedla si ihned uvědomila, po okřiknutí zmizela do boudy.
Minulý týden chytla tchána za zápěstí, když od nás odcházel. Chtěl jí jako vždy na rozloučenou pohladit.
Prohlídl jsem jí jestli nemá nějaké zranění, ale nic jsem nenašel.
Jelikož máme malé děti (2roky), tak se obáváme aby se někdy neobrátila pro nim. Doposud si na ně nic nedovolila (a doufám, že nedovolí), dokonce jim dovolí aby se po ní váleli, aportuje jim, nechá se od nich krmit, lehne si před nimi na záda a nechá se drbat.

Nestihl jsem to celé dopsat, protože máte omezený počet znaků do příspěvku.
Venku na procházce to je milionový pes, chodíme i bez vodítka a nemáme problém s neposlušností.
K nám na návštěvu může přijít kdokoliv aniž by se něco dělo, přivítá se a dál nebudí zájem nebo se chce mazlit, ale to po předchozích zkušenostech nedovolím, protože většinou vycení zuby a chytne (jen cizí). Na mě nebo manželku si to nedovolí. Na mě si vleze a nechá se chovat jako mimino.
Opravdu mě zaráží její chování, když si viditelně s radostí (vrtění a pískot) vynutí pomazlení a oplatí ho "kousnutím".
Zatím nedošlo ke kousnutí, ale jen ke stisknutí (naštěstí). Od dětí a návštěv jí držím dál, protože jí nevěřím a nechci aby se stala nějaká špatná událost. Opatrnosti není nikdy dost

Dobrý den,
mám téměř 5.letého psa Havanského bišonka, před rokem a půl jsem potkala svého současného přítele. Půl roku bylo vše v pořádku, pes byl z přítele nadšený a běhal za ním doslava jako ocásek. Po půl roce jako když utne. Přítel se k psovi nesmí přiblížit, stačí kolem něj projít nebo na něj promluvit a je zle. Vrčení, cenění zubů, v horším případě i snaha o kousnutí.
Musím ještě napsat, že spolu nežijeme a pes tráví u přítele maximálně den nebo dva v týdnu. Nechápu jeho změnu chování a jsem si stoprocentně jistá, že k žádnému negativnímu kontaktu mezi nima nikdy nedošlo...
Děkuji moc za odpověď, velmi mě to trápí...

Ahoj,
mame 9 mesicniho AST. Chodime na individualni cvicak. Pes posloucha. Na 100%nim privolani porad pracujeme. Hierarchie smecky funguje, ma zakazan vstup do loznice. Jidlo dostava za odmenu po nekolika splnenych prikazech.Vsechno funguje.
Nicmene, ted jsme byli na navsteve u mych rodicu. Jezdivame tam jednou za 1-2 mesice, a jelikoz maji byt, je to jen nekolikahodinova navsteva. Probihalo to nasledovne. Prijel jsem se psem do bytu. Otec byl doma, privital se se psem, vsechno v pohode. Pak jsme cekali na mamu, ktera byla venku. Po cca 30 minutach prisla a kdyz vstoupila do bytu, Argo zacal stekat a vrcet na ni. Nikdy se tak neprojevoval. Mama potom Arga nakrmila, jidlo si vzal z ruky a chrochtal u masicka blahem(hajzlik), ale jakmile jej chtela pohladit, zacal zase vrcet. Je to divne, protoze predchozi navstevy jsme absolvovali bez problemu. Puvodne jsem potreboval psa u nasich nechat pres noc, ale po teto zkusenosti jsem to zavrhl a vzal jej sebou.
Osobne si myslim, ze u Arga zafungovaly teritorialni pudy. Otce, ktery jiz v byte byl nez jsme prisli, toleroval, ale mamu, ktera prisla az po nas a narusila mu toto nove teritorium zrejme tolerovat nechtel.
Byl bych rad, kdybyste mi toto potvrdili/vyvratili a poradili, jak nejlip v takovem cizim prostredi psa s clovekem socializovat.
Ja jsem se asi nezachoval dobre. Kdyz vsechny pokusy mamy o pohlazeni Arga koncily vrcenim, potrestal jsem ho pohlavkem pres tlamu a radeji jsme jeli k mame pritelkyne,kde je zvykly.

Tohle jako myslíš vážně? Chudák pubertální štěndo, to se ho tak bojíš? Protože z výše uvedeného to vyplývá. Promiň.

Proč má zakázán vstup do ložnice? Proč musí dělat nejdřív "hovadiny", než dostane nažrat (po tobě taky někdo chce odcvičit gymnastickou sestavu a pak spočítat soustavu rovnic o dvou neznámých před tím, než dostaneš večeři když jsi hladový?)? Tohle je úplně zbytečná buzerace tvora, kterýho jsi si pořizoval pravděpodobně jako parťáka a kámoše. A tohle si kamarádi nedělaj!

To vrčení jsi opravdu dobře nevyřešil. To ale víš, to je moc dobře teď je jen potřeba zjistit, proč to psék dělal. Já bych to spíš tipla na nejistotu. Ale to se takhle po netu nedá určit (na to jsi dal i moc strohý popis reakcí psa). Zkus si to tu pročíst, celou poradnu. Vše totiž souvisí se vším. Zjistíš, že spaní v posteli nebo nakrmit psa dřív než sebe neohrožuje nikterak tvojí pozici. Tu si zasluhuješ jiným chováním. Dočteš se zde také, jak se zachovat, když pes toto "hlídání" bude opakovat. Rozhodně mu nelézt pod ocásek a uplácet, ani nepohlavkovat. Nech mu přístě couračku a dej jasný, klidný povel. Žádný zákaz apodobně. Vše je tu podrobně popsáno.

Chudák štěně, taková zbytečná buzerace. Opravdu si myslíš, že když se pes podřizuje šikaně (jídlo po několika povelech a podobně, a někam nesmí), že to je znak toho, že ti všechno funguje?

Místo pohlavkování bylo lepší vzít štěně, postavit, pomazlit a při té příležitosti mu jistit hlavu, a nechat v klidu a pohodě maminku, aby si ho podrbala, aby štěňák zjistil, že a) si nebude poroučet on, b) že ho maminka nesní, c) že o tom rozhoduješ ty, co se bude nebo nebude dít, že to más srovnané v hlavě, situaci ve vší pohodě ovládáš. Ta pohoda je tam důležitá, na rozdíl od buzerace štěněte, kterou jsi popsal. Chceš z něj mít přece pohodového psa, tak by měl vyrůstat v pohodě, ne v šikaně.

Dobrý den,
potřeboval bych od vás poradit. S přítelkyní jsme si pořídili štěně tibetské dogy s PP. Dnes má 7 měsíců a máme ho od 8 týdne. Je strašně hodný, ale už dvakrát se nám stalo že někoho kousl, naposledy babičku. Psa máme na zahradě, je naprosto socializovaný a berem ho s sebou kam můžeme, s dětmi a ostatními psi také nemá problem. Také jsme už byli na výstavě a žádný problém. Není nějak agresivní, myslíte, že za to může specifická situace, nebo jen dospívá a zkouší co si může dovolit..Přejde ho to? Stalo se to, že jsme byli u té babičky v průjezdu, na dvoře byly kočky které chtěl prohnat, byl na vodítku a přímo do očí mu svítilo slunce, seděl a ona k němu přišla ze předu a začala ho hladit po hlavě a na čumáku bez toho aby něco řekla..pak se zničehonic ohnal a kousl do ruky (podle mě ji nepoznal). Nebylo to nikdy pokousání, ale vždy se jen ohnal a pak si sedl (ale ohnání 40-ti kilového pejska už zabolí.. ). Z chovatelské stanice nám radí, abychom ho pokaždé pořádně zbili. Co s tím?
Další problém má s povelem "ke mě", prostě si dělá co chce, ostatní základní povely sedni,lehni zůstaň zvládá..Je to také určitě rasou která není až tak vhodná ke klasickému výcviku...?
Děkuji moc za připomínky a rady..

No myslím si, že důslednost by měla být i ve vyslovení povelu "ke mě". Na to je dobrá dlouhá šňůra. To, že by babičku nepoznal...o tom pochybuji. Mám spíš dojem-z toho co píšete-že spíše psa omlouváte. Nebo spíš sebe? No každopádně bych to řešila, jinač se jeho rozmary budou nabalovat a nic dobrého z toho nevýjde. Zbít psa? Zkuste to, a váš vztah bude ta tam... Na to chce jít jinak a ne přes agresi. Jinač budete přilívat olej do ohně. Být Vámi, tak si pořádně pročtu téma agrese-spousta věcí je zde napsána...nebo zavolat Rudovi. Hodně štěstí!

Přivolání řaadí většina lidí, kteří jsou tu na poradně, spíš do výchovy, než do výcviku. Nasaďte stopovačku a pročtěte si tu téma zaměřené na přivolání.

Co se týče ohnání se: z uvedeného mi přijde, že to bylo "jen": nekecej mi do toho. Nicméně to si pes dovolit nesmí. Ale řešení není zbití ani nic podobného. Pro správné řešení na vašeho psa a pro vás si pro jistotu zavolejte (tel. číslo a kdy volat je nahoře na každé stránce poradny v banneru).

Zatím si tu můžete přečíst téma o trestech.

Mám také problém s občasnou agresí mýho pejska, hlavně u veterináře,ale občas i na nás vyjíždí.
Pozvali jsme si dnes k nám domů cvičitelku,protože chceme ten problém řešit.Ovšem její rady se vůbec neslučují s tím co píšete tady a co má pan Desenský ve své knize. Podle ní by bylo nejlepší a nejrychlejší,kdyby rocky měl el. obojek,nechali jsme ho vykastrovat,celý den měl náhubek,krmili jsme ho z ruky,za trest ho někam zavřít a že nesmí spát na vyvýšených prostorách. A když něco udělá tak ho chytnout za krk a přitlačit k zemi a držet třeba půl hodiny dokud se neuklidní.A tak že ho máme švihnout prutem.Na závěr nám řekla,že kdyby přijel její kolega tak že by ho rovnou vzal a praštil s ním o zem.Už jak začal mluvit tak jsem věděla,že tudy cesta nepovede. A to si říká profesionální cvičitelka

zajed na freečko jinak nabízím naší veterinu na naučení veterináře

jinak myslím, že tohle je učebnicový příklad toho všeho, jak se dá zkazit i naprosto vyrovnané zvíře od psa až po rybičky.
také si myslím, že by bylo pár lidí, kteří uvítají, pokud se jméno tohodle cvičitele či organizace ZVEŘEJNÍ, aby se jim udělala odpovídající reklama a pokud budu vybírat, ke komu jít eventuelně cvičít, abychom neztráceli čas s takovými pochybnými existencemi.

Taky doufám že se na freečko někdy podívám.Můžeš mi napsat něco víc o tý veterině?

Hmmm... Hezky rady.

Dobrý den,
prosím tímto o pomoc u problému s našim 7-letým pejskem rasy Shiba inu. Nikdy nebyl nijak agresivní - spíše svéhlavý, ale pořád dobře ovladatelný. První náznak útoku byl před cca 3 rokama,kdy vyjel po noze kamarádky. Moc jsme to neřešili, protože to dříve neudělal.Po cca roce a půl však pes zaútočil znovu a to na mou mámu.Poranil ji v zápěstí – tehdy u toho byla sestra, která psa odtrhla. Začali jsme věc řešit s jednou cvičitelkou, kdy byly jak pejskovi tak i mámě naordinovány lekce na cvičáku a razantnější přístup ze strany mamky. Před 4 dny se celá věc opakovala a to vůči mě. Je pravda, že jsem k tomu zřejmě psa vyprovokovala, kdy jsem mu odebrala hračku. Pak jsem jej vzala do náruče, kdy už pes začínal ohrnovat pysky cenit zuby. Dala jsem jej na zem a v tom momentě se pes otočil a zakousnul se mi do boty. Pomocí vodítka, co měl na sobě, jsem jej od sebe odstrčila a v šoku na něj vyjekla „co děláš, nesmíš“. Vůbec nereagoval, upřeně sledoval moje nohy a hlavně se začal strašně třást po celém těle.Klekla jsem si před něj a snažila už na něj mluvit klidně a pomalu. Stále se třásl, sledoval moje nohy, zuřivě vrčel a když jsem nohou pohnula, znovu vystartoval (nebyla jsem schopna jej přimět, aby se mi vůbec podíval do obličeje, jak byl „mimo“). Pes se uklidnil, až když přijela sestra po cca 20 minutách, 3x jej okřikla a on najednou vypadal, jakoby si nic nepamatoval a i se mnou se chtěl mazlit..
Mohli byste nám, prosím, poradit?

Sam1+ toto nie je problém na riešenie prostredníctvom netu, môžeš si síce prečítať staršie príspevky, osobne ale odporúčam návštevu u p. Desenského. Treba reálne vidieť, ako to medzi vami a psom je.

Kopírujem z iného fóra, kde som tiež prišla po radu:

Ahojte, potrebovala by som radu. Priviedli ma k tomu včerajšie udalosti, myslím, že je na čase sa dosť vážne zaoberať riešením.
Môj Aris nikdy nemal rád ľudí ani deti, ale nikdy na nikoho neútočil. Ako malé šteňa štekal na tetušky s igelitkami a na krabice uprostred chodníka, ale intenzívnou socializáciou sa tieto je bubáky odstránili, a to pomerne rýchlo. Nikdy nemal rád, že ho ľudia hladia, nemal žiadny záujem o kontakt. Nepanikáril, nezdrhal, buď sa niekam odpratal alebo ticho zavrčal, ak už sa inak nedalo (keď ho venčili rodičia). Ostatne, som názoru, že cudzieho psa nemá čo kto obchytkávať, nebodaj bez opýtania, rešpektujem, že si to nepraje a hladkačov vždy poprosím, aby ho nehladkali (mával aj postroj s nápisom, pre nechápavých). Obzvlášť nemá rád cudzích mužov, ale na ulici, na výstave, na akciách, hocikde ich ignoruje, pokiaľ ho nejaký prudko kontaktuje, vrčí. Inak sa o nich nezaujíma. Postupne ma začal pred mužmi brániť tak, že sa postavil predomňa a hrozivo vrčal, ceril zuby, ale len takých, ktorí na mňa pokrikovali, prípadne sa na mňa sápali, obťažovali ma, či potichu sa blížili v noci zozadu a pod. (Neraz sa mi to veľmi oplatilo, nevadilo mi to). Preventívne nikdy nevybiehal.
---zlúčenie príspevkov---
Postupne začal toto uplatňovať aj na ľudí, ktorí so mnou nadviazali priateľský kontakt, ale nepoznal ich (napr. bývalý spolužiak, starý kamarát), vrčal, ale na jedno "napomenutie" (Čo ti straší vo veži?, Je ti na to niekto zvedavý?) prestal a viac sa nestaral.
V poslednej dobe sa jeho správanie zhoršuje, takmer si to vážne odniesol kamarát, ktorý k nám prišiel na návštevu. Ležala som na pohovke na chrbte, on sa nadomňa nahol, aby mi v rámci zábavy niečo pošepol, Aris vyštartoval a len tesne minul jeho ľavé oko...Odvtedy si dávam dobrý pozor, keď k nám niekto príde, aby bol Aris pod kontrolou neustále. Pozývame ľudí, nech len prídu, aj so psami, aby si zvykol, že sú to naši hostia, naši priatelia.
Včera, na Silvestra na chate, dotiahol svoje správania do "dokonalosti" (aj keď slabé náznaky boli aj predtým, len sme to nebrali vážne). Pri nevinnom objatí, len tak z radosti, vyštartoval s vrčaním a zúrivým zaštekaním na môjho najlepšieho kamaráta, ktorého pozná od malička a býval s ním denne v kontakte, má ho rád, vždy sa na neho neskutočne teší (teraz ho už tak často nevída). Známe prostedie, naša stará partia, známe psy, nič divné.
Čo s ním? Ďakujem za každú konštruktívnu radu.