Dobrý den, mám spíše takovou obecnou otázku…Jak řešit agresi mezi dvěma psy, kteří se sejdou na území jednoho z nich? Je jasné, že ten domácí si své území hlídá, lze ho tedy trestat za vyjíždění na druhého psa? Je vůbec možné po psovi požadovat, aby pouštěl na své území psy a nebyl vůči nim agresivní (přijdou-li např. za páníčkem známí, kteří mají také psa)? Nebo je pes v plném právu a návštěvník tam prostě nemá co dělat? Děkuji

Jak jeho území? Je snad moje a já si rozhoduju jaký můj kámoš na něj přijde. A ať si skusí protestovat jinak, než blbým ksichtem...

Dobrý den, pokusím se tu navodit jednu situaci a prosím moc o radu…domek se zahradou, domácí pes je tu poměrně vzteklý mopsík (3,5). Na návštěvu sem chodí už dva roky – od štěněte - známá s křížencem samojeda a labradora (2), což je velice klidný pes. Celé dva roky se snášejí, nebyl mezi nimi větší konflikt, jen mops na samojeda občas zavrkal, když přišel, jakoby mu dával najevo, že to je jeho zahrada. Po chvíli se uklidnil a bylo vše ok. Tento týden však poprvé samojed na mopse vyjel a to dost ostře. Známá je z toho nešťastná, protože má strach, že sem už nebude moct se samojedem chodit – bojí se, aby malému mopsovi neublížil. Je pravda, že mops ho dost otravuje, stále za ním chodí, dívá se na něj, jakoby si ho hlídá. O co mezi nimi teď po dvou letech vlastně jde? Zkouší se samojed dostat na místo mopse, když dospěl? Nebo už ho má prostě dost, protože ho mops otravuje? Máme usměrňovat mopse, aby za ním pořád nelezl, nebo usměrňovat samojeda, aby na něj nevyjížděl? Prosím o radu, bojíme se aby nedošlo k maléru. Děkuji!!!

Vysvětlete důrazně oběma psům, že budou dělat jen to, co vy jim řeknete a nic navíc.

Mám se svou fenou stejný problém. Jak se tedy v podobné situaci, kdy po psovi návštěvníkovi můj pes vyjíždí a stále vrčí, zachovat? Začala jsem totiž stříhat psy, doma a proto mám ted psí návštěvníky několikrát týdně.

Jess poslechněte rady, které jsem dostala i já....území je opravdu Vaše a ne Vašeho psa. Já pořád přemýšlela co dělat a jak to řešit...a ono je to tak jednoduchý - přesně podle těch rad - to území je moje a psi mi do toho nebudou kecat .Zjistili jsme, že mops samojeda fakt hrozně otravuje, skoro šikanuje (není divu že na něj začal samouš vyjíždět) takže jsem to mopsovi zatrhla...funguje na něj jedna věc...když přijde samojed a mopsík začne machrovat, chytnu mopsíka zezadu za krk a jemně (nejsem na něj zlá to vůbec, jen důrazná) mu přitlačím hlavu k zemi a důrazně mu řeknu aby toho nechal, chviličku ho takhle držím, pár vteřin a pak ho pomaličku pustím. On se uklidní a zase si uvědomí že pán jsem tam já a ne on. Pak si samojeda ani nevšimne a vše je v pohodě. Návštěvy u nás pokračují dál úplně v klidu . Takže tímto i děkuji za rady, které jsem dostala...všichni jsme teď spokojení, já, samojed i mopsík

jak mu ale vysvětlit aby tu hubu a krok držel??

co byste v tomto případě dělal?

Dobrý den, mám problém se svou 2-letou pitbulkou. Nejlepší asi bude uvést jeden příklad za všechny. Tehdy jí byl asi rok, čekaly jsme na zastávce na tram a kousek od nás byl menší pes. Koukala na něj a bylo vidět, že by se s ním ráda očuchala, když se k nám kousek přiblížil, dokonce si sedla, aby se jí nebál. Pak jsme nastoupili a když si všimla, že s náma jede i ten pes, nahodila zlověstný výraz, začala zhluboka vrčet a prostě myslela si, že v tramvaji je místo jen pro ni jako psa. Snažila jsem se zůstat v klidu, co nejdůrazněji ji dát najevo, že si to dovolovat nebude, dala sem povel sedni a otočila ji čelem na sebe, aby se na toho psa ani nedívala. Tak chvilku byl klid, pak se pomalu otáčela zase na něj, tak jsem ji zarazila, pak se jí ještě jednou podařilo vyjet po něm, zase jsem ji zklidnila no a pak jsem konečně vystoupila a ten pes s náma. To už ji ale nezajímal.
Asi vím, kde bude zakopaný pes...prostě ze mě nemá takový respekt jako z přítele... To je jádro problému...je to tak?

no a taky jsem asi žila v ideálu, že když ji správně socializuju, že prostě nebude ke psům nikdy agresivní...

Zdravím,
mám problém se svým ročním NO, u Rudy už jsme byli, od té doby má permanentně couračku, ale stejně pořád vrčí nebo když nechce poslechnout, tak nesnese ani když mu pomůžu třeba se sedem, to se ožene nebo ukazuje zuby... Ale to není oproti tomu, co dělá, když je v kotci.
Ráno, když vycházím z domu, už automaticky běží do kotce, protože ví, že bude zavřenej kvůli výjezdu auta. A někdy na mě zdálky už vrčí, a když jdu až k němu, tak vrčí ještě víc a párkrát už se po nás i ohnal. A dělá to i když ho chcem "jenom" pustit.
Dokonce kvůli tomu mu už tam nenosíme žrádlo, dřív jsme v pohodě řekli místo, ten tam tryskem běžel a čekal, dneska mu to dáváme po celém dvoře, pokaždé na jiné místo, aby se z toho nestal stereotyp. Já si ho zavolám k sobě, pak mu dám povel třeba sedni, aby byl v klidu, položím misku a pak mu dovolím aby se nažral, to je zatím v pohodě.
Přiznám se, že mě dost štve, že jsme mu v období, kdy to psi zkoušej, to dovolili, a teď se tady cítí jako pán. Budu muset s ním hodně pracovat na respektu a důvěře bez pamlsků...
Předem díky za rady

A tohle vám řekl Ruda? Protože mě to podle popisu přijde, že je pes maximálně nejistý a bojí se. Měla jsem na depozitu jednoho parson russela. Ten startovala kousal kolem sebe i když se člověk blbě nadechl. TAK strašně moc se bál. Já to řešila různě v různých situacích, ale na co jsem si dávala opravdu záležet, abych ho naučila odcházet ze situací, kdy si je nejistý. Prostě aby místo použití zubů použil odchod. Důležité u něj bylo jednání absolutně bez emocí - jak pozitivních, tak negativních. prostě jen mechanicky zacházet se psem. V klidu, pochvala max úsměv, nebo lehké pomalé táhlé pohlazení od krku až po ocas. To je popsán celkový přístup, nikoli řešení konkrétních situací. To se musíte řídit tím, co říkal Ruda - my jsme tu toho psa neviděli.

Ruda vám tohle potvrdil? Upřímně, jako první možnost bych brala v úvahu neporozumění - vaše postupy jsou pro psa nepochopitelné, nějakým způsobem se cítí nejistý, ohrožený. Někteří psi ventilují nejistotu vrčením. Určitě to chce, aby vám někdo pomohl zhodnotit, jak se psem komunikujete. Bez srozumitelný komunikace respekt ani důvěru neupevníte

Anebo je prostě jen majetnická. Je to pes. Na tom není nic divného. Jen je potřeba od člověka, kdo jí má zrovna na starost, aby jí zamezil v napadení. myslím, že postup, jaký jsi měla, byl dobrý. Jen bych si vzala osobněji, když to zkusila podruhé.

no, Ruda nám řekl, že z 99% je to ze strachu a že si toho nemáme všímat a prohodit něco ve stylu "taky mi můžeš", že mu máme ukázat, že to s náma nepohne, jenže místo toho, aby se to zlepšovalo, ono se to zhoršuje a nevím proč, nenechá se ani od otce pohladit, to na něj opravdu hluboce vrčí... a pak se k tomu přidalo tohle... jinak ode mně se nechá i škádlit, zlobit, to maximálně povzdychne abych už toho nechala :)
jinak je taky hrozně ukňouranej, když ví, že je čas večeře, tak se dožaduje...
já fakt nevím, jestli je to tím, že se cítí šéfem, nebo se nás bojí v pravém slova smyslu...
všechno to začalo o Vánocích, kdy si začal všechno hlídat, dodneška mu to zůstalo...
dřív měl i přístup do baráku, dnes už ne, protože by to bylo peklo a taky si myslíme, že by nepochopil, nebo to pro něj bylo moc, že jednou dovnitř může, a jednou ne..., a když už se jednou dovnitř dostane, tak se pak do baráku hrozně cpe a to nechcem...

postoj těla, rychlost pohybů, způsob pohybů, intonace, v jaké poleze jste ke psu v situaci kdy vrčí, vše v souvislosti s jeho postojem, polohou ocasu, polohou uší, polohou hlavy, rychlostí pohybu atd, atd .. to vše má význam protože to vše pes vnímá a čeká že vy budete vnímat jeho .. vy si prostě v určitých situacích nerozumíte a proto se chová obraně (agresivně) a nereaguje podle vašich představ a měřítek. Začněte si víc všímat kdy a proč a přečtěte si tu ještě jednou témata majetnická agrese a agrese vůbec.

Óóó, Tess, vítej v kubu nejistých psů a jejich páníků! Něco podobného mám/jsem měla doma. Teda podle toho, jak to tady popisuješ, možná v trošku lepším provedení. Na to, abych Ti radila nemám zkušenosti. Jen Tě chci morálně podpořit. Mám dojem, že by to potřebovalo víc návštěv na Vlčárech, ne jen jednu. Nechcete někdy přijet na freečko?

dobře, bude to dlouhé čtení po nocích, ale pro náš vztah to udělám, díky moc za radu

díky za podporu :) jsem ráda, že v tom nejsem sama, na fríčku už jsme také jednou byli a , určitě pojedem zase a rádi, náš pejsan se totiž nechce kamarádit s ostatními psy a nejradši by se rval...

Jak sjem si myslela, zapomeň na to, že je šéf. Pes se opravdu bojí. Nemusíte si to brát osobně, že se bojí vás. On se prostě bojí, protože neví, na čem je. Jezděte na freečka, ideálně na celý víkend, ideálně i otec. Tam se naučíte číst, co vám chce pes sdělit. A taky se odprostěte od toho, že vrčení je špatné. Vrčení je normální komunikační prostředek. Problém je, AŽ když pes vyjede, pokud tedy vůbec. A proč se to zhoršilo? Tak to vím docela přesně. Protože jste mu na to skočili a on zjistil, že to funguje. Sama píšeš, že otec si ho už ani nemůže pohladit. Ale ke vší smůle je to začarovaný kruh. On si sice situaci vyřešil, ale tím se ještě víc izoloval a tak si prohloubil strach, proto víc vrčí. A pokaždé, když mu to zavrčení vyjde, tak se zase dostává u příčku hloubš ve svém strachu.