Dobry den,
chtela jsem se s Vami podelit o problem ktery se tyka meho 1 rok a 2 mesice stareho krizence labradora a nemeckeho ovcaka Maxe.
Do 8 mesicu byl Max relativne hodny pes, trochu tvrdohlavy asi stejne jako kazdy psi pubertak. Nevim,co se mu mohlo prihodit, ale od jiste doby se u nej projevuje agrasivni chovani vuci lidem- zejmena osobam zenskeho pohlavi. Spolecne vychazime bez jakychkoli konfliktu, chodime na cvicak, uspesne zvladame vetsinu povelu... Na ostatni Max vrci, ceni zuby atd. Na nikoho zatim nevyjel, az minuly tyden k nam prisla na navstevu znama, kterou videl jiz nekolikrat a nikdy se nijak zle neprojevil. Minuly tyden po ni ale vyjel. Nikomu se nic nestalo, ale i presto me to dovedlo k zamysleni, proc to dela? Snazila jsem se prijit na pricinu (ton hlasu, vune, obleceni, gesta,..) ale nic me nenapada. Nejhorsi je, ze vrci i po me matce. Nerada bych aby v budoucnu doslo k natolik zavazne situaci a ja musela dat Maxe pryc. Pokazde kdyz zavrci, tak ho chytnu pritlacim k zemi a durazne opakuji, fuj, nesmis. Pokud se naopak necha pohladit, chvalim ho. Nevim zda-li jsem udelala pri vycviku nejakou chybu ja, nebo jestli je to v jeho povaze. Prosim poradne co mam delat, nerada bych o nej prisla.Dekuji Barbora M.

Nevím jak si vaší odpověď vysvětlit Chcete tím říci,že muži jsou stělesněním autority (proto je tento pes bere) a ženy emocionálně nestabilní proto na ně vrčí?????

rovnez jsem nepochopila co znamena rozdil mezi autoritou a emocionalni nestabilitou? pokud by to znamenalo, ze zeny jsou emocionalne nestabilni, proc pak nevrci i po me? Bere me jako autoritu? je to muj prvni pes, ptala jsem se na jeho chovani i na cvicaku, (rozhodcich i psovodu u vojaku), ale nikdo mi to nedokazal vysvetlit.

Ja si myslím, že tým chcelo byť povedané akurát toľko, že pes rozumie čo je autorita a tej sa podriadi. Či sú emocionálne nestabilné ženy, alebo sú to muži, je úplne jedno. Ak niekto nechápe rozdiel medzi autoritou a emocionálnou nestabilitou, podľa mňa asi veľkou autoritou nebude... ;-)
Tým pravda nechcem nikoho uraziť...

.....budu asi neprijemny,ale podle mne jste stale nevyrovnana,psovi nejste oporou a myslim ze nato abiste vlastnila psa jeste nenastal spravny cas.

Ano,moje ješitnost skutečně uražena byla,pokud jste to podal takto obecně Beru vysvětlení viz.níže.
Ano,s tímto naprosto souhlasím...a nejen proto,že to dnes a denně vidím u nás doma.Možná zvláštní ale ač se manžel snaží chovat dominantněji vůči mě,dětem i psovi,tak ho v konečném důsledku nebere nikdo...všichni už zjistili,že je naprosto nedůsledný a není třeba si z něj nic dělat.[/b]

Evino, důrazně doporučuju vypnout ješitnost, ego a ostatní podobné pocity a číst nebo poslouchat, co Ruda píše nebo říká. Dá to práci, ale jde to a rozhodně se to vyplácí.

[/quote]

V podstatě máš pravdu,Rudo.Jen bych to neformulovala "emocionální nestabilitou ".Ženská má ,na rozdíl od chlapa,vždy po ruce dost variant k dosažení svého ,což dobře funguje na chlapy a děti,ale ne na psy.Jistě,že v konečném výsledku stejný povel pro psa vyřčený různou intonací-variantou "a...b...c...z"udělá psovi v hlavě guláš a je to pak v jeho režii,co udělá.
Většinou se tyto problémy objevují v nepejskařských rodinách,kdy rodiče dovolí svému pubertálnímu dítěti psa a pomiňují to jen tím,že se o něj bude starat,Bohužel nevědí nic o tom,jestli je jejich potomek natolik vyzrálý a důsledný k výchově psa.V pejsksařských rodinách už i malé děti znají povely,hlavně intonaci povelů a reakci psů.Takže takové dítě(třeba holka)nebude zkoušet žádnou variantu,než "a".
Promiň,že jsem to trochu rozpitvala,ale ta emocionální nestabilita je dost široký pojem.

chtěla bych se zeptat agrese je dědičná nebo ji člověk u psa vypěstuje?
Odpověd asi tušim ale jen bych to ráda slyšela od někoho povolanějšího.

Odpoved vubec neni jednoznacna, agrese je strasne sirokej pojem. Je ji spousta druhu (sebeobrana, vnitrodruhova, lovecka, strachova atd.) a kazdy druh ma u kazdeho psa jinej spousteci mechanizmus i prah zpusteni. Zakladni nastaveni je vrozeny a tedy i dedicny (dedivost povah , je polygeni a rozhodne neplati ze po rodicich s nejakou povahou budou stenata se stejnou), ale spousta veci se da obema smery ovlivnit vychovou psa.

OT verze této diskuse je přesunuta na optimální místo mimo poradnu.

Žádná vlastnost není přímo dědičná. Dědičná je pouze vloha pro tuto vlastnost, proto je dobré znát rodiče jedince, aby se možnost zdědění vlohy dokázala eliminovat. Jestliže je agrese zděděná, pak jedině negenetickou cestou v době imprintingu a jednotlivých socializačních fázích vůbec. To je odpověď na druhou část této otázky, kdy je jisté, že jednotlivé vlohy lze buď posílit, nebo potlačit. Rozdíl je však v tom, s jakým úsilím. Jestliže je nějaký pes s vrozenou dispozicí pro kořistnickou agresi veden správnou výchovou, je možné této vlohy úspěšně využít třeba u aportů. Pakliže však někdo neumí s touto vlohou u psa zacházet, může dojít k rozvinutí agrese nesprávným směrem a nepříjemnostem s jejím využitím.

Ahoj, může mi někdo poradit? Mám rok a půl starýho křížence NO s dobrmanem. Je to hyperaktivní zvíře, ale to je v tomhle věku asi každej druhej. Můj problém je v tom, že nesnáší cizí lidi, obzvlášť když se ho chtěj dotknout - je řeč konkrétně o veterináři, naočkovat se nechal, poslechnout s vrčením a kontrola noh už byla příliš a vlastně ani neproběhla, protože na sebe prostě nenechal šáhnout. Byl agresivní. Totiž, když si ho někdo pohladí bez předchozího pozvolnýho seznámení, tak po něm vyjede, někdy jen zavrčí, někdy se rovnou ožene (stalo se to většinou v MHD, když ho někdo chtěl bez dovolení pohladit). Vždycky měl košík, takže se nikomu nic nestalo. Nebo třeba jednou jsme jeli s kamarádem, kterýho neznal na vejlet, a když jsme se potkali, Petr ho pohladil( uznávám, že nevhodně mu položil ruku na hlavu) a Grizzly po něm okamžitě vyjel. Tak jsem mu řekla, ať ho zatim nehladí. Během vejletu se zkamarádili a pak už mu Petr házel klacky a váleli se v trávě jakoby nic. Návštěvy jsou v klidu, očuchá je před vchodem do domu, a pak už ho můžou hladit a nic. Až při poslední návštěvě vrčel, tak jsem ho odkázala na místo. Později se začal opatrně motat kolem, řekla jsem návštěvě ať ho zatim nehladí, Grizzly se nedůvěřivě přiblížil, očuchal a pak už se začal vnucovat, že teda chce poladit. Jako malý štěndo jsem se ho snažila seznamovat s lidma, ale on si prostě pamatuje jen ty známý a ostatní jsou nepřátelé.

Tohle vypadá na to, že má strach a proto vyjíždí. Když si lidi prohlédne a zjistí, že vůbec o nic nejde, uklidní se a dál to neřeší.

Já bych neřekla, že ostatní jsou nepřátelé...já bych řekla, že prostě o kontakt s cizími nestojí. Něco podobného mám doma, akorát s tím rozdílem, že čubinka nebyla jako malá socializovaná vůbec. My to zvládly tak, že jsme chodily na místa kde je hodně lidí (k východu z metra), pokud jí chtěl někdo hladit a ona neuhnula, tak směl jen po těle, zásadně ne na hlavě. Dnes už se občas podrbat nechá, ale stále to nevyhledává. Nenutím jí. Uvidíš, že si o pohlazení časem taky sám řekne... .

Mařena taky nesnesla, aby na ní sahali cizí lidé, ze začátku dokonce nesnášela, aby na ní nějaký cizí člověk promluvil, okamžitě začala vrčet a fakt by i kousla. Brala jsem jí hodně do práce, musel si uvyknout na to, že kolem mého stolu chodí hodně lidí, že na schůzkách je hodně lidí, že na zahradě kouří hodně lidí + jejich psi, prostě hlavně jsem ji tahala mezi lidi, kteří se jí buď všímali, nebo ne. a hlavně jsem ji nechala hladit lidem, o kterých vím, že mají psy skutečně hodně rádi a vůbec se jich nebojí.

Black teda nekouše ale jak ho někdo pohladí en tak bez toho aniž by on měl před tím možnost si k němu apson čuchnout tak se stáhne za mě- tak že to řeším tak že mu dám znovu sedni k noze a daného člověka poučím ak to m udělat pakje všechno v pohodě

Právě dost lidí už mi řeklo, že to dělá ze strachu, ale já fakt nevim, protože žádný příznaky strachu na něm nevidim. Asi to dost způsobuju sama, protože když vidim, že má někdo v úmyslu ho pohladit, okamžitě znervóznim, páč se bojim, že ho kousne. Vim, že je to velká chyba, ale je hrozně těžký se od toho oprostit. Teď jsme byli na chatě, kde je jen živej plot a když jsem ho na chvíli zpustila z očí, v rámci hlídání vyběhnul na nějakou nebohou paní s dcerou( obě se zachovaly výborně, zůstaly stát a vůbec nepanikařily) a Grizzly asi tý pani chňapal po rukou, protože začla volat: no už mě kouše! Nijak jí neublížil, ale kromě toho že já jsem málem měla infarkt(a ta paní asi taky) jsem viděla, že jsem prostě nedokázala zareagovat rychle tak, jak bych měla. Ještě navíc měl na krku stopovačku, jenže v šeru a ještě při běhu do kopce se mi prostě nepodařilo na ní šlápnout. A to ho nikdo pohladit nechtěl, to si prostě hlídal "svůj"rajón, kterej si sám vytyčil.

Tak to zkus,jelikož v tom to asi vězí

Mě na to uklidnění hodně pomohlo, že Mařena nosí košík v podstatě všude. Možná i tam, kde už ho mít ani nemusí.

Tak na mýho psa taky nikdo nesmí šáhnout, prostě to nemá rád. V lepším případě se podívá jako že se z toho dotyčného pozvrací, v horším případě se lekne a pak by dělal, to co píšeš. Popisuju neutrální půdu. S tím se dá pracovat, že sama sebe hodím do pohody. Ještě je občas nebezpečné, když najednou vyběhne dítě podporované maminkou, aby si utíkalo pohladit pejska (grrr!!!).

Na domácím revíru se nechá hladit jen lidmi, které zná a to jen tak jako a hned jde pryč. prostě opravdu cizí lidi nemusí. Neberu mu to, jediné, co nedovolím, aby mi na ně startoval...Ale nevnucuju mu nikoho. Jo a po hlavě ho mohu hladit jen já.

Podle mě to dělá ze strachu a také proto, že cítí tvoji nervozitu. Přemýšlí tak, že si říká, panička je nervní, je to nějaká divná situace, tak se asi něco děje a já si musím dát bacha. A také může mít tendenci tě díky tomu tvému strachu - co se stane - chránit. On neví, že ty se vlastně bojíš jeho.
Tyhle pocity si zakaž, sama sobě, udrž se v klidu - Ruda učí nejdřív zhluboka vydechnout - a dej mu svoji jistotu, aby se on o ní opřel. A domluv se s Rudou a přijeď na Ovčáry, tam to uvidíš v praxi.

Souhlasím s Essi...kdybys napsala hned, že máš strach, bylo to hned jasné.....přenášíš to na svého pejsu a to je špatně.
I mě s tím Ruda pomohl, domluv se s ním.

Právě že původně jsem ten strach neměla, to vzniklo až po tom, co to párkrát udělal.. Každopádně to jde nejspíš ruku v ruce. Zejtra zkusim zavolat na Ovčáry a domluvit se, tak uvidim.. Dík za rady.

Všem krásný dobrý den. Už jsem sem psala ohledně borderáčka Jima ... agrese vůči lidem ... z kluka jednoho chlupatýho se vyklubal celkem fajn hafan ... ale problém je, že jen co se týče mě, je sice pravda, že je u nás opravdu jen chvilinku, ale chtěla bych poradit, jak hafanovi pomoct vysvětli, že z těch ostatních dvounoháčů ne každej je špatnej ... ale nevím jak na to ... já si důvěru celkem získat umím ... dokonce je z něj už na mě i celkem závisláček ... samozřejmě ho nechci k tomu, aby věřil ostatním nutit hned, ale určitě bych potřebovala poradit, jak na to ... nechtěla bych, aby si už nikdy s lidmi nerozuměl ... je sice fajn, že my dva si spolu rozumíme, ale myslím, že až pochopí, že nedovolím, aby mu ostatní ublížili, bude na tom lépe a hlavně ne v takovém stresu, jako teď když se k němu jen někdo přiblíží ... Moc děkuju za každou radu
S pozdravem vám všem co máte rádi hafany a snažíte se aby se měli dobře Pavla

asi to chce co nejvice pozitivnich zkusenosti s dalsimi lidmi. schazet se s takovymi, co budou v pohode a budou si taky umet ziskat jeho duveru.

jinak, jestli ma nejake oblibene dobrotky, tak se na to pouziva figl s (s pro psa) cizimi lidmi a dobrotkou. proste jdete, jdete a proti vam, nebo kolem vas pujde clovek se kterym se domluvis a ten mu jen tak par tech dobrotek hodi, aniz by si ho jinak vsimal - ale nebude se priblizovat tak, aby to v psovi vyvolalo stresovou reakci.

Určitě to zkusíme! Problém je bohužel v tom, že k němu nikdo moc důvěry nemá, po tom co na něj zabrumlá a nebo zavrčí ... Když mu někdo dává piškoty, tak je v pohodě, vezme je a zblajzne, ale běda jak dojdou, to už z něj kámoš zase neni ...

tak jezdi na ovcary, tam se vzdcyky najde par lidi, kterym to vrceni bude putna .



dojdou? tak at ho nekrmi tema piskotama - at mu vzdy da jeden dva - nejlepe v situaci kdy je ten pes na hrane mezi chovanim v pohode a uz projevy strachu, tak at vytahne dobrotku. ten moment prekvapeni, kdy si pes neni jisty a ocekava treba neco zleho a mistotoho prichazi takovehle pozitivni vyusteni situace (alespon pro ten okamzik) se zapisuje psovi do hlavy dost silne. a jak mu ty piskoty da tak at si ho zase vubec nevsima - proste byl kontakt - necekane prijemny a ted zas si jdu (jako clovek) po svejch a pes me nezajima.

já bych ho nejdřív (možná s náhubkem?) brala na procházky mezi lidi - choď někam kde je větší koncentrace lidí, kteří si ho vůbec nebudou všímat - centrum města, pěší zóny,... - tam, kde kolem něj bude spousta dvounožců, ale nikdo ho nebude řešit. Až tohle bez problémů zvládne, pak bych přistoupila k tomu, že TY se občas dáš s někým do řeči, ale psa si opět nebude všímat (sleduj jeho reakce). Až bude zvládnuté tohle, může ten člověk promluvit na psa, nevnucovat se mu, NEHLADIT ZHORA! Může mu jen tak mezi řečí nabídnout piškot a dál se bavit s tebou. Časem by měl opatrně začít zkoušet jestli třeba zase něco nevypadne

Jimy je v pohodě když si ho nikdo nevšímá ... teď už začíná reagovat opravdu celkem dobře. Tady je vlastně v takové menší smečce( 3 pejsci) takže může pozorovat, jak se k sobě pes a člověk u nás chová. Ke mě si opravdu cestu našel hodně rychle (dnes trdlík přeskočil plot, když mě slyšel na ulici přicházet a vítal mě opravdu šílenou radostí) už vychází dobře i s ostatními (tady byla nedůvěra oboustraná, ale přes aportek se to vyřešilo ) Včera vítal s radostí i pro něj úplně cizí návštěvu. Myslím, že to postupuje dobře a že to nebude tak problematické (asi pomohlo i to, že je ve smečce našich hafanů jako ten ,,druhý,, protože náš první borderák si ho srovnal a asi pochopil, že ještě výš jsem já. Nechci se nějak přeceňovat, proto si myslím, že to bylo hodně jeho snahou. Tady akorát dostal šanci se zařadit a získat láskyplné zázemí Moc děkuji za všechny rady některé jsme vyzkoušely a určitě to taky pomohlo k tomu, aby se líp ,,zařadil´´

Dobrý den,chtěla bych se zeptat,jak mám zvládnou našeho psa.Je to naše štěně (otec je rotvas+asi ovčák,matka ridgeback+asi belgičák tervi.),on už tedy není štěňě jsou mu 2,5roků.Vyrůstal doma,chodilo knám spoustu lidí,setkával se se psy,ale zase né moc.Pak jsme se museli přestěhovat a ho i s fenou dát do kotce,kde je ubytovaných i asi 20 dalších psů.Po čase když vyděl jiného psa uplně přestal vnímat. Začla jsem s ním chodit na cvičák,kde se klepal,jak by mu byla zima,já si myslím,že od nervů,po pár hodinách kdy si zvykl na psi mě začal trochu vnímat,ale jakmile se objevil někdo nový,bylo všechno nanovo, uplně ho to rozhodilo,taky začal být nepříčetný na lidi,kteří si ho chcou pohladit. Na cvičáku doporučily chodit mezi lidi a ať mu dávají pamlsky a hladí ho,čož si nějak nedovedu představit, je to velký pes a i když má nahubek,asi málokdo by to udělal. Taky se nám stalo,že jsem po place cvičáku šla s naším figurantem (měli jsme za sebou asi 3hodiny dráždění na hadr). Baryka jsem měla navolno on běhal po place a kroužil kolem nás,najednou vběhl mezi nás a zakousl se mu do ruky. Já už vážně jsem bezradná,vím,že jsem něco asi zdrbala ve výchově,ale nevím jak dál. Je taky zlváštní,že naše fena,která byla 5roků doma,začla být to samé, a to jsem do té doby s ní problémy neměla (je jí 8let),a s kamarádkou,která na ní taky nemůže sáhnout jsme šly na veterinu pěšky a kousek od cvičáku už se pohladit nechala a byla taková jak jí znám jen já.K vám to mám daleko,tak jestli by jste neměl nějakou radu prosím . Děkuji Nona

Nona sama víte co to zpusobilo bud o odstraníte nebo zjistíte co se tam vlastně stalo.
ale jednoznačně doporučuju zajet za Rudou z ostravy to enní zas taková štreka a dá vám to víc než tady něco číst

Zaujímavý a pestrý prípad už od prvotného chovateľského zámeru



...cez socializáciu



...výcvik







... a postoj k problému



Tých chýb sa stalo iste viac a radou cez internet ich nenapravíte, zavolajte Rudovi a choďte za ním osobne aj so psom, pri tejto kombinácii okolností, ak vám na psovi záleží, to ďaleko nie je.

Nona,

vy s takovým nevyrovnaným nervákem, který vám startuje po lidech, děláte obrany????????
Určitě se domluvte na konzutlaci s Rudou.

Nona
Myslim ze pes je celkove ve stresu....tech chyb je tam vic,co bych neelal urcite tak cokoliv co souvysdi z obranamy.Pes se bude jesdte vic pretacet, je tam problem jak predpokladam i z ovladatelnosti a pokud je pes v nervech nevite jak psa sklidnit..to vse se tam sklada a zhorsuje momentalni stav.

No právě proto jsem s ním přestala chodit (na obrany), i přesto,že mě byl doporučovaný opak. Štěňata byla neplánovana,bohužel stalo se. A s tím výcvikářem to bylo před cvičením,ale myslela jsem,jako že máme za sebou 3 hodiny obrany celkem za celý cvičák, né najednou. A bez auta,které opravdu a bohužel nemám,jet busem,to nevím,ale pokud nebude jiného zbytí,tak asi budu muset. Nona

Jo a fenu jsem si brala v roce a psa měl přítel,než jsme začli žít spolu,a nebyl to záměr mít křížence ani mladé jejich. A vím, že jsem to pokazila u něj z výchovou,někde proto jsem s ním začla chodit na cvičák,kde jsem si myslela,že mě pomůžou,ale bohužel je to ještě horší. Tak jen chci říct,že na co vlastně ty cvičáky jsou,když né od toho aby radily a pomáhaly???

Nona
Kazdy problem ma nejake reseni,nekdy jednodusi,jindy slozitejsi...ten stav psa se bude pravdepodobne casem jen zhorsovat.Bude potreba hafanovi ukazat ze nema duvod se bat,ze vse je poradku spolu se zvladnutim ovladatelnosti psa,stejne jak psa dostat do pohody .... ale tohle opravdu nejde resit po netu,je potteba vzdy vse upravit na miru danemu psovy.
Uz jen to kdyz se resi po telefonu s Rudem jde mozna aspon navest k moznemu reseni.

Máme doma 3 malé psy. Nejstaršího pohodového křížence, nejmladší čubu křížence a pak 2letého drsnosrstého jezevčíka. S tím řešíme furt nějaké problémy. Momentálně je to problém asi největší- kousání návštěv. Když přijde k nám návštěva ostatní 2 vítají a štěkají. Drsňák štěká taky ale výstražně. Dělám to, že když někdo přijde, drsňák musí sedět na svém místě a čekat, než mu řeknu, že může jít. Místo má na chodbě, takže kouká na vchodové dveře. Návštěva přijde, sundá si boty, ostatní psi vítají a drsňák štěká. Štěkot se málokdy dá utišit, i když se snažím. V okamžiku kdy vidím, že se uklidnil a neštěká a je zvědavý jdu s nim pomalu k návštěvě a nechám ho, aby si je mohl očichat. Většinou vše pak probíhá již v klidu. Nejsem vždy doma, takže když je s ním doma mamka, bere ho do náručí, což je určitě špatně, protože pak má v ní pes navíc oporu a je ve výšce, takže se cítí o to víc pevný v kramflecích. Jenže včera i když jsem doma byla, tak chňapnul po jedné slečně. Vypadal už klidný, takže jsem ho nechala jít a on si jí oběhl a štípnul jí do nohy, okamžitě jsem ho chytla a vytřepala za krk, vrčel. Následovalo hlasité vykázání na místo a příkaz celé rodiny, aby si ho nevšímali. Na místě ležel několik hodin, pak jsem ho musela vzít ven na záchod. Vrtěl ocasem, vypadal klidně.
Vím určitě, že chyba nastala v rozmazlení. Rodiče ho vždy upřednostňovali před ostatníma, měl vždycky nejvíce pozornosti. Od té doby, co máme fenku, je stále "šikanován". Prostě ho kouše, provokuje, furt ho vybízí ke hře, nalejzá mu zadkem na hlavu a různě si na něj sedá, prostě si vydobila dominanci vůči němu. Ale ta je na lidi strašně hodná a na povely funguje.
Drsňák je často samotářký, i když zrovna nic neudělal, lehává sám na chodbě v pelechu, i když jsou všichni ostatní v obýváku. Jde mi o to jak elimininovat to, že on bude rozhodovat, kdo k nám může a kdo ne. Jak ho správně trestat a jak se chovat při návštěvách. Tedka pracuji na tom, aby se dostal na žebříčku na nižší pozici, tzn. dostává nažrat jako poslední, kadžý pamlsek si musí zasloužit. Když náhodou je nevrlý a nějak zavrčí, odvrátím se od něj, jakože mě nezajímá a pak si ho několik hodin nevšímám. Jaká opatření tedy přibrat, když přijde někdo k nám. Děkuji za názory

Sqeeny,
v kostce řečeno, vůbec se tomu psovi nedivím, že se od vás drží co nejdál....... . Ono mu nic jiného nezbývá. Podle tvého popisu to totiž vypadá na to, že on se těch návštěv docela hodně bojí. Maminka ho rozmazlovala, nosila ho v náruči, to je asi podporovala jeho strach. Vy ho trestáte za špatné chování, místo abyste mu ukázali, jaké je vlastně správné. On to prostě neví, protože jste mu to nikdy nevysvětlili. On neví, co má dělat, vy ho k tomu ještě hodně neadekvátně trestáte - když ho vytřepeš za kůži, vyhrožuješ mu v psí řeči rovnou zabitím - pak si ho nevšímáte..., když on už dávno neví, za co vlastně a proč.
Fenka si vůči němu nevytvořila žádnou dominanci, jen se na rozdíl od vás s ním snaží komunikovat tak, jak to psi dělají. Ona se ho snaží vytáhnout z té jeho depky.
To žraní poslední, pamlsky a takové věci - tím se pozice nezískává. Tu byste si museli a také měli zasloužit úplně jinak.
A ten tvůj dotaz na to, jak ho správně trestat, to snad jsi myslela jako vtip, ne? Proč ho chceš trestat za to, že vy se k němu chováte tak, že on neví, co chcete, že vám nerozumí?
Jaká opatření přibrat? Přestat ho lámat a buzerovat, ale vysvětlit mu pro něj srozumitelnou a nenásilnou formou, co je dobře a co dobře není. Uvést ho do pohody a zvednout mu sebevědomí tak, aby neměl strach z návštěv. Netrestat ho nepřiměřeně, se splněním vašich požadavků mu pomoct v klidu a pohodové atmosféře, aby vůbec získal důvod s vámi spolupracovat.
Spíš by ses měla ptát na to, jak s ním komunikovat a jak ho motivovat a chválit, než jak ho trestat.
Držím mu palce.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, proč náš pes takhle začíná blbnout...? Máme hodnou, milou, přátelskou 16 - ti měsíční čubinku křížáka ovčáka s howavardem. Je ale dost energická. V jednom tématu jsem zde řešila i skákání přes plot. Začíná nám ale spíš dělat starosti, že když přijde návštěva, ať dospělák nebo dítě, občas na někoho vyjede stylem, že jakoby vyštěkne, zavrčí a skočí po ruce, cvakne zubama, chytí za rukáv. Na naše děti ( 5 let a 16 měsíců) nikdy nevyjela, ba naopak, proč tedy na děti reaguje takhle? Nebo zavrčí a skočí dítěti do obličeje, což dítě vyděsí a mě teda taky! Potrestám jí okřiknutím, a jdu jí přivázat. Je to tak dobře?nevim co s ní...
Myslela, jsem ,že je v pohodě, když v létě běhala jako štěňátko mezi dětma a hrála si s nima, ale ted je to naopak. ..díky...

Myslím, že to není dobře. Okřikneš jí a uvážeš, říkáš jí - tohle ne, ale už neříkáš, co ano. S tím uvázáním bych byla hodně opatrná, aby to nebrala jako - dítě, uvážou mě, ono za to může.... .

Aha...no vidíš...a jak mám teda reagovat na takovou situaci?Myslím, že nechce ublížit, jen se po dítěti oštěkne, ale netušim proč. Dítě jí chce třeba jen pohladit když k němu přiběhne..tak nevim...

Jasně, takže neuvazovat, ale zabavit. Běhání pro míčky (nebo jak my jim říkáme syčáky...) jí děsně baví, takže si budem muset asi víc hrát...
A jinak...mám stejně strach, aby jednou nekousla¨. Věřim jí, ale někdy vypadá vztekle Na přivolání přiběhne si myslim dobře, ale abych jí nepřivolávala až bude pozdě...
Myslíte , že jí tedy můžu nechat volně puštěnou v přítomnosti dětí?