už jsem koukala, a znám to, vedle v ulici mají sice pudla a né takové hovado jako já, ale utíkal jim je agresivní a náš vet jim doporučil kastraci a nic je to furt to samé. konzultuju to i s veterinářem, ten mi doporučil, taky kastraci, proto to píšu sem , mám opačné zkušenosti(že se tím nic nevyřeší kromě toho že nepoleze ne hárávky) BOHUŽEL VET MI TVRDÍ OPAK, PROTO SEM SE RADŠI ZEPTALA.

Máme dvouletého NO, máme ho od štěněte. Dopředu řeknu, že je (teda byl) fakt mazlivej, nikdy nezavrčel ani nekousal (vrčí jen při hře, kdy mu bereme hračku a on chce honit) a je přes dopoledne zavřenej ve výběhu a odpledne ho pustíme, jdeme na procházku či zahradu a přes noc je taky puštěnej.
V pátek jsme byli s přítelem na oslavě (chodíme málokdy a taky málokdy přijdeme "pod parou" -ale v pátek přítel vypil pár prcků whisky- tak jestli na to pes nebyl zvykly a nepoznal nas po čuchu?) ale přišli jsme v noci a hnedka před vratama jsme na psa zavolali, aby věděl, že jsme to my. V pořádku, pak se jako normálně mazlil a tak se třel, že by nás porazil. No a najednou skočil po přítelovi a prokousl mu bundu a potrhal ruku- uplně jsme byli zděšený. Schovali jsme se do baraku a od tedka se ho bojíme, ale dáváme mu najevo, že jsme uražený a úplně ho přehlížíme. Ale já se už k němu neskloním a nepohladím a přítel už vůbec ne. A to byl náš mazel.
Vím, že je rozmazelný a že si přenastavil hodnoty ve směčce, ale takhle najedou? Nebo mu vadil ten alkohol, na který není zvyklý?
Zitra asi zavoláme panu Desenskémua objednáme se na schůzku, ale poradte mi, jak se mám ted k psovi chovat?? Přehlížet ho?
Hledala jsem v předchozích diskuzích, ale tam jsem uspokojivou odpoved na moji otázku nenašla.
Předem díky.

lenib
Plati zasada ze pokud jsem pil alkohol zasadne nic se psem nedelam a uz vubec snim nemanipuluji.Proc pes vyletel nevim,to zpetne nezjistim a pokud neco takoveho s eresi tak uz ne vubec pres net,je pottreba moznost videt jak pes reaguje na podnety,vztach mezi psekm a jeho majitelem a tohle dobre pres net nejde.
To co nasledovalo po jeho utoku bylo nezvladnuti situace z Vasi strany,to ze se psa bojite vse jen zhorsuje a pristup ktery ted vuci psovy uplatnujete nic nevyresi..pes stejne nechape a uz nevi proc se tak chovate a jste pro psa maximalne nesrozumitelni a tohle jej jeste vic znejisti nez je ted...Dalsi odpoved Vam lepe odpovimRuda,nejsem tak skuseny a nemam tolik skusenosti....

díky za odpověd.
a myslíte si, že se teďka máme chovat úlne normálně? procházky, česání, hraní??

lenibl jestli ste to ěmli ěnjak řešit tak hend po tom. nějaká ignorace psa- pes netuší rpoč zaco- nespojí si to- zavolejte rudovi- pokud se necejtíte mužete psu dát nahubek a vodítko, ale určitě se ho nebojte- pes to vycejtí

Včera bylo Arwen 12 týdnů. učíme se přivolání,doma ho má 99%.Někdy,když nechci,aby se sápala na sedačku nebo přes zábranu,která chrání odp.koš, používám spíš příkaz dolů,po proběhnutí reflexního oblouku ji z pohovky nebo odjinud. sundám.Netahám ji ani za krk ani obojek, chytnu ji mezi přední nohy a a druhou podložím pod zadek a sundám. Párkrát se mi stalo,že se po mě ohnala s takovým chrčením a cvakla po mě zubama.Tohle se stalo i při utírání tlapek. Vždycky jí řeknu,at neblbne,packy doutírám. Zajímalo by mě,jestli to zkouší a trošku "držkuje" nebo tím chce říct něco jiného.přivolání /odvolání/ od nežádoucí činnosti nepoužívám pokaždé proto,protože bych to musela dělat tak 30x,tak aby toho nebylo moc. Nebo bych ji měla přivolávat vždycky,když páše něco,co nemá?

Jsi ve vysvětlující fázi - vyvarovala bych se hrubosti (tím nemyslím, že s ní švihneš o zem, vím, že ne), ale vysvětlovala bych tak, aby to nebylo moc nepříjemé, ale patrné, že tam je lepší tam nelézt. Naše potvora šedivá nikdy neměla ráda manipulaci, to utírání paciček jsme řešili tak, že jsme mazlili a drbali a tu packu utřeli "jen tak mimochodem" v rámci téhle činnosti. A když držkovala, říkali jsme něco ve stylu - aby ti to nezůstalo... a doutírali.

lenib pokud by to vás i psa bavilo začít mužete kdykoliv

Dík za odpověď Essi.Já vím,co jí dělat nemám,akorát přítel si myslí,že jsem na ni měkká,tak mi doporučoval,že když se ožene,tak praštit přes čumáček a říct FUJ. /no klasicke předsudky/řekla jsem mu,že jakmile zjistím,že jí někdy něco takového udělal,nebo ho uvidím, tak se bude hodně divit. Na příští fríčko pojedeme spolu at vidí,že to jde jinak...

Myslím, že pes by mal brať v pohode aj to, že s ním komunikujem vtedy, ak aj niečo vypijem, alebo nie som v pohode, len musím odhadnúť, odkiaľ pokiaľ som schopná s ním komunikovať bez ujmy. Samozrejme za predpokladu, že ak si aj vypijem, tak viem, čo robím a nerobím blbosti. Ak robím blbosti, mala by som pracovať na sebe, nie na psovi, to je pravda. Čo ak napríklad pes bude potrebvať nutné ošetrenie pri úraze, ak si štrngnem s návštevou? Počkám, kým to vyprchá?

ježišku, ja tu nechci vystupovat jako nějaký ožrala, za tu dobu, co pejska máme (tj, tedka v kvetnu dva roky) tak jsme přislši poprvý z oslavy..... a právě si myslím, že ta jeho rekace byla z toho, že nás po čuchu nepoznal. Jinak přítel nebyl nejaký, že by na něj padal, či tak. Byl naprosto v pořádku, jen z něj "táhlo"
Ale je fakt, že jakmile zase někam pujdeme, tak ho radeji dopředu zavřeme do výběhu.
Ale tím jeho "zkrat" neomlouvám a budeme hledat nějaké řešení.
Po civičáku se každopádně porozhlídneme.

Ano, mas pravdu. ALE ak sa niekto boji vlastneho psa, potom je lepsie, ak sa takymto pripadom vyvaruje. Napisala som to, co sa IMHO pre danych ludi viac hodi. Ty to beries z komplexneho pohladu - a mas pravdu. Ja sa snazim v tomto pripade ist cestou lahsieho odporu...

Toto je ale len pohodlná cesta, ktorá sa zdanlivo zdá kľudná, ak sa niekto bojí vlastného psa, mal by s tým niečo robiť, nie to odkladať, oni totiž už nemajú obavy zo psa len vtedy, keď je v tom nejaký ten alkohol. Hlavne tu nepotrebujú čítať o takýchto dohadoch, mali by Rudovi zavolať, najlepšie už včera, dúfam, že sa stalo...

Lenib nikto z vás ožralov nerobí, to, že sa vrátite z oslavy mierne pod parou je predsa úplne normálne, aj keď u vás nie bežné.

Lenib třeba udělal tvůj přítel nečekané gesto, co běžně nedělá a přišla nečekaná odpověď.
Můj první pes byl cholerik z útulku, resp. z ulice. Když štěkal na druhého psa, tak jsem nedopatřením dala nohu těsne před jeho tlamu. Další štěk se tedy stal kousnutím. Naznala jsem, že to byla moje chyba a rozhodně jsem se ho kvůli tomu nebála. Nikdy nikoho od té doby nepokousal (a to pry z nedolozenych zdroju ještě než jsme se potkali sem tam někoho pokousal).
Na lidi, který se ho báli, si dovoloval určitě víc, ale v mé přítomnosti určitě ne tolik, aby je vážně ohrožoval. Takže strach může opravdu vést k hůře řešitelné situaci.
Stal se mi na čtyři roky nejoddanějším psem, kterého jsem zatím měla. Mohla jsem si s ním dělat opravdu cokoliv (ale jen já). Nevim, nevim, jak bych dopadla, kdybych se ho zacala bat. S choleriky neni zadna sranda i u lidi...

Takze doporucila bych se pokusit vyhodnotit situaci, co a proc se stalo (mozna si nechte zacal pritel ne pes), vyvodit zavery. Ale rozhodne se nebat.

Dobrý den potřeboval bych poradit se svým 4letým velšákem.Nechci říct že je přímo agresivní-je velice přátelský,ale občas mu takříkajiíc rupne v bedně a zaůtočí na někoho kdo je poblíž.(Většinou je to z důvodu že se někdo sehne v blízkosti kostí nebo hraček které dostal.Dost často na nás i vrčí.Vetšinou ráno nebo večer když je rozespalý)Je nám jasné že trest musí přijít okamžitě ale třeba sestra se ho bojí trestat když ji právě kousl.Zajímalo by mě za jak dlouho nejpozději musí přijít trest,případně jaký trest zvolit a jak se chovat k psovi dál.Je v pořádku když psovi nejdřív nasadím vodítko než ho začnu trestat abych si ho mohl držet od těla?Chápu že chyba bude spíše v nás a proto Vás prosím o radu.Nechci dávat pejska pryč ale zaroven se nechci bát o všechny kolem.
Děkuji moc za pomoc[/b]

Všechno už je to tu popsané, dej si do vyhledávače reflexní oblouk a zjistíš, že to vodítko mu už pak nasazovat nemůžeš, za 1-3 vteřiny bys to asi nestihnul... Máte ho pěkně rozmazlenýho ;)

Kakbus - nejrozumnější by bylo zavolat přímo Rudovi, vzít psa,rodinu a zajet na Vlčáry. Opravdu připínat vodítko a pak trestat je nanic,ale vy hlavně potřebujete ukázat jak na něj,protože si zjevně myslí,že je šéfík. Velš a teriéři obecně se zatraceně rádi staví do pozice rodinných diktátorů a chopí se sebemenší nedůslednosti a příležitosti a pak prostě "spravedlivě" trestají každou nepřístojnost svých podřízených:-) A než se domluvíš s Rudou,tak mu nechte tahat vodítko celou dobu doma a pročti si poradnu.

Pokud chci u psa resit korekci nezadouci chovani to musi byt hned jeste nejlepe kdy tohle pro mne nezadouci chovani trva,takze napred nasadit vooditko a pak trestat je o nicem akorat psa naucite nezadouci spojeni a vyrobyte si dalsi problem ktereho jstze mohly byt usetreni.Nez se domluvite na navsteve Vlcar bude asi nejrozumnejsi prenamentne doma pripnute voditko kdy psa pote co udela pro vas nezadouci projev klidu odvedete na jeho misto,kdy mu date povel misto,zustan a pochvalite.Jinak doporucuji si procistporadnu a zejmena tu cast kde se mluvi o uceni mista.
Pokud uz chcete psa trestat musite si uvedomit ze trest ma byt vychovny ucinek a ne psa zlomit nebo se dokonce naucit bat cloveka,pokud si nejste jisrti jak nato radeji se poradte s Rudem prito kdy si budete domlouvat navstevu spolu s konzultaci....

Prosím tě, co míníš tím - trestat, sestra se ho bojí potrestat...., vypadá to, že ho chcete bít nebo co?
Začněte tím, že pejskovi dáte nestahovací, široký, přiměřeně utažený obojek a na něj doma hladké vodítko bez kroužků a karabin (aby se co nejméně zachytávalo o nábytek) a to mu nechávejte pořád. Začněte učit přivolání a všechny povely na první povel - návod je na hlavní stránce. Vodítkem ho můžete ovládat na dálku. Trest by měl přijít do dvou vteřin po tom, co něco provede. Ale zatím s tím moc neexperimentuj a domluv si co nejdřív konzultaci s Rudou.

Děkuji všem za odpověď,pokusím se změnit přístup

Pročetl jsem si tedy debatu o trestání a oněco chytřejší jsem ale nenašel jsem uspokojivou odpověď na to,jaky je adekvátní trest za napadení pána.Pokud mi přece způspbí bplest musím mu dát nějak najevo že mi ublížil.Dělá mi to opravdu starosti,jestli ho nezkrotím táta ho dá pryč protože se bojí a brášku:-(

kakbus ideální řešení a trest na míru to názorně předvede ruda při osobní konzultaci

v zásadě platí pravidlo pokud danou věc pes udělá po trestku znova byl trest nesrozumitelný nebo přiliš mírný.
pokud se pes po trestu bojí je to opak plus většinou i ta nesrozumitelnost- ale envím jka to platí v tomto případě

obavam sa ze za pana ta nepovazuje a mysli si ze panom je on. ak ho napadnes bude premyslat presne tym sposobom ako pises, aky je trest za napadnutie pana a moze ti to pekne osladit. toto trestami nevyriesis, pomoze len zmena pristupu a to ti nikto cez net nenapise. proste to treba vidiet a napasovat presne na mieru vam aj psovi.

Měl by ses k němu chovat tak, aby ho nenapadlo a nebyl k tomu ani tvými chybami donucen, že by ti mohl nebo měl ublížit. Kdyby tě za pána považoval, nenapadl by tě. Chyba není na jeho straně.
Tohle není o trestech, ale o tom, jak se k psovi chováte, jak jste pro něj čitelní, důslední, stabilní. Trestáním si pozici nevynutíš ani nezasloužíš, tresty se respekt a důvěra nezískávají. A ty evidentně u psa nemáš ani jedno ani druhé.
Domluv si co nejdřív konzultaci s Rudou, nic lepšího pro psa (i pro vás) udělat asi fakt nemůžeš.

Dobrý den, chtěla bych se obrátit na Vás s radou, každý máme nějaké psí zkušenosti a uvítám pokud máte někdo s tímto problémem zkušenosti ráda si nechám poradit. Mám dvouletého velkého švýcarského salšnického psa, je to mazel, nevyjíždí po psech, a každý den poctivě cvičíme poslušnost. CCa před 3 měsíci začal na mě vrčet v situacích které nepochopím, když ráno vyjdu z baráku nebo když se vracím z práce, tak mě nejdříve přivítá a pak začne vrčet. Řeším to tak že ho vezmu za čumák se slovy nesmíš a dívám se mu do očí, nevydrží to přestane a uhne, někdy je dle mých slov tak vzteklý že ho musím přiškrtit na stahováku aby se uklidnil. Obracím se na Vás proto že toto jsou klasické postupy které vás učí na cvičáku, ale nejsem si jistá zda to platí na toho mého. Před tím jsem měla šarplanince, vycvičeného, měl zkoušky z poslušnosti a taky to na mě zkoušel nějakou dobu ale když jsem tu dobu překlepali, byl zlatíčko a nikdy si na mě nic nedovolil. Tak si říkám jestli je to opravdu "psí pubertou" nebo je nějaký jiný problém. Nikdo ho nebije, chodíme na prochajdy, ale.... někde se zřejmě stala chybka z mé strany ale nevím jaká. za všechny rady předem děkuji :wink:

a je to vrčení opravdu agrese? Není to výzva ke hře nebo dokonce spokojené mručení? Jak se u toho pes tváří? (pysky, ocas,..)

Myslím, že kdyby v tom byla skutečně agrese, už by po tobě při tvém způsobu jednání s ním opravdu vyletěl.
Z tvého dotazu mám dojem, že řešít to vrčení - projev, a neřešíš jeho příčinu.

tak agresí bych to asi nenazvala, ale musím se přiznat že nevím proč vrčí, hra to určitě není, uši m á ztažené dozadu, ocas jak luk, naježený hřbet a vrčí, ale proč to fakt nevím

proto se obracím pro radu, nějak to řešit musím to je jedna věc a najít ten důvod je druhá věc a já ten důvod nevím. Začala jsem s ním cvičit poslušnost tím z působem že mu neodpoustím žádné pochybení, jsem na něj přísnější "ne z lá" přísná, ale důvod proč na mě vrčí nevím. můj způsob jednání je stejný jaký jsem používala na šarplanince když se zkoušel prosadit, ale samozřejmě chápu že každá rasa je jiná a potřebuje trošku jinou výchovu

na přesnou radu si netroufám, ale celkově bych zklidnila - vítání, tresty, všechno. Pro chvíli kdy začne takhle vrčet (fakt si nemyslím že by to bylo nějaké prosazování) bych měla v kapse hračku, kterou bych v tu chvíli vytáhla a začala si s ním hrát - ať už chtěl říct cokoliv, měl by na to v tu chvíli zapomenout

už mě to taky napadlo, když vím kdy vrčí tak se svým způsobem těm situacím vyhnout a naopak ho nalákat na hru, dneska ráno (přesně vím že blbě čumí a chce vrčet) jsem si ho nevšímala, pak jsem na něj jen zavolala jestli chce piškotek tak přišel a já pak utíkala do práce, ale hrozně by mě zajímalo co se mu v té hlavě děje

já bych si tipla že se v něm v tu chvíli převalují všechny emoce najednou - Hurá panička! Nepůjde zase pryč? Miluju tě! Budeš si hrát? Nebudeš zase zlá?... - a tím že jej převedeš na jeden určitý směr jej hodíš zpátky do klidu. Ono by možná stačilo podrbat ho za uchem a něco mu vesele říct, prostě hodit do pohody sebe i psa.

To jsem si právě myslela taky, ale on místo toho aby se zklidnil tak začal vrčet víc a víc pak je hloupé to že musí dostat vynadáno protože nenechám na sebe vrčet. Včera jsem to večer vyřešila úplně jiným způsobem přivolala jsem si ho vlastně příkazem a pak ho za to pochválila, protože on opravdu poslouchá a hned začal vrtět ocasem a vše bylo v poho a začali si hrát. Ale fakt by mě zajímalo proč má zapotřebí vrčet

Děkuji za názor, vzhledem k tomu že si neuvědomuji něco čím bych ho naštvala se snažím to takhle chápat že vrčí a vlastně sám neví proč, ALE je spíš otázka pro mě jak to řešit co nejvíce v klidu, nestojím o to pokud to nebude nutné s ním zápasit kdo z koho. Jak z té situace? Nechat ho vrčet a třeba sáhnout po míčku a jít si s ním hrát nebo ho prostě nechat být? Nerada bych dopadla tak že ho nechám vrčet a on si pak na mě dovolí víc. Poslední dobou si připadám že těm psům vůbec nerozumím i když je má člověk moc rád

Rudo a vztahuje se toto vrčení i na seznamování se psem? Mně totiž Ozzouch často dělá to, že potkáme-li jiného psa samce, hodí slabé čírko a pokud je pes přátelský, tak zpočátku vrtí ocasem, ale pak ztuhne a začne hučet. To číro většinou opadne a hučení taky potom, co mu dám např. povel sedni.

ozzi ja myslim ze to presne to co vravel rudo, povedz mu co ma robit a nebude robit kraviny

Pro Lenku Drábkovou: velcí švýcaři mají být rodinní psi se sklonem k pasení. Bohužel švýcar, který i na výstavě chodí s ostnáčem, byť se pak ve výstavním kruhu chová korektně není vyjímkou. U tohoto plemene, kde se již několik let plošně objevuje epilepsie (nebo něco co má stejné projevy jako epilepsie) a s tím, že nevím co znamená vrčení tvého psa bych opravdu navštívila Rudu Desenského, který je schopen jeho chování dešifrovat. Může to být rozcapenost, ale také nemusí. I lidé mívají před záchvaty různé reakce. Někdo apatii, někdo je výbušný. Nechci malovat čerta na zeď, stejně jako nechci nad tímto problémem u psa, vážícího kolem 65 kg mávnout rukou. Hodně štěstí.

Je pravda že jsem četla že švýcaři trpí epilepsií.ten náš má dokonce i jedno oko modré, ale vidí a slyší dobře a zatím jsem neobjevila známky že by mu něco bylo. Včera jsem přišla domů, pohladila ho a když jsem viděla na něm že by chtěl vrčet, tak jsme si začali hrát a byl klid a dneska ráno to samé. Včera na mě vrčel když neposlech že tam nesmí tak jsem mu vynadala zvýšeným tónem a držela jsem ho za tlamu a pak jsme si šli zase hrát. Zkusím tu výchovu více převést na pohodu protože švýcaři jsou opravdu pohoďáci a samozřejmě se najde vždy výjimka ten náš už jako štěně měl svých 8 sourozenců na háku

Vás dva by bylo potřeba vidět v reálu. Někteří švýcaři nemají pevnou nervovou soustavu. Výchova by měla být pohodou od malička a ne od dvou let psa, nějak tomu nerozumím. Velký švýcar je víc moloss než jiný salaš-má o fous pomalejší reakce i myšlení včetně učení se. Pokud jste chodili na cvičák, kde po vás chtěli hbité reakce, je možné že pes vrčel na obranu při psychickém přetížením a protože to zabralo (nebo nezná jiný vzorec řešení situace), vrčí dál. Přeji vám oběma hodně úspěchů. Na rovinu ale říkám, že systém výchovy pokus-omyl není pro psa férový.

Tak to si dovoluji vyvrátil, švýcaři jsou velice učenlivý teda spoň ten náš, na cvičák jsme nechodili, učím ho sama, pomalu v pohodě, takže určitě tady není řeč o výchově pokus-omyl, Eda z ačal na mě vrčet cca před 3 měsíci a jelikož jsem nedokázala zhodnotit důvod měla jsem strach abych výchovu něčím nepokazila. Když začal na mě vrčet vzala jsem ho za čenich se slovy že tohle nesmí, neumím říct zda-li to byla správná reakce ale nemyslím siže by to byla špatná reakce, vrčet na pána prostě nesmí. Proto jsem se obrátila na tuto diskusi zda-li s tím má někdo zkušenosti. Tím že jsem napsala že to zkusím pohodovějším způsobem jsem myslela že uberu míru potrestání za to jeho vrčení ne že najednou obrátím způsob jeho výchovy.

hmm, já to psům dovoluji a zatím jsem celá a ani nemám pocit že by mi to ubíralo na autoritě

hmm, já to psům dovoluji a zatím jsem celá a ani nemám pocit že by mi to ubíralo na autoritě [/quote

Tak to nevím jestli je správné aby pes vrčel na pána, samozřejmě záleží v jaké situaci, z předchozích zkušeností bych prostě nenechala na sebe vrčet. Jsem pro aby vztah byl kamarádský a výchova probíhala v tomhle směru ale bez jakýhokoli vrčení a výhrůžek. Ten můj právě začal na mě vrčet způsobem že se naježí a je ve střehu. Ráda bych našla jen způsob jak s ným v těchle situacích dobře komunikovat a neudělat chybu.

Moji psi na mě klidně zavrčet můžou, beru to jako komunikační prostředek.
Nezvolila bych zvýšený hlas jako odpověď na psí vrčení. Měla bys na ty Vlčáry co nejdřív jet.

Znova opakuji, pokud vás dva neuvidí někdo zkušený v reálu, je těžké radit. Znám švýcarku, která se ježí, povrčává a štěká od radosti a znám švýcary, kteří myslí své vrčení vážně...

Děkuji za Vaše názory, dle nich jsem z toho vyšla jako nejhorší chovatelka která dělá jen chyby ale budiž. Musím poděkovat Rudovi, změnila jsem pár věcí v mém chování a za těch pár dní je vidět výsledek a to ten že Eda nemá prostor na to aby na mě vrčel vždy než k tomu dojde tak ho něčím zaměstnám, většinou jdeme dělat psí kusy .

mno já nevím, ale přesně tohle jsem ti na začátku napsala - převést psa na jinou aktivitu (ostatně to tady napsal i Ruda). Další pak bylo v reakci na tvoji větu že pes nesmí na pána vrčet - obě jsme napsaly že může. Pokud ti z toho vyšlo že jsi nejhorší chovatelka, je to tvůj úhel pohledu...

Lenko, jestli můžu napsat svoji zkušenost..
Vrčení je jejich běžný komunikační prostředek, to mám vypozoravané. Běžně mezi sebou zavrčí bez ohledu na své postavení, kdy upozorňují třeba na - tady ležím já, tak vypadni nebo teď si koušu kost, tak mě nech na pokoji. Pro mě je důležité, že ten druhý pes ( třeba i výše postavený )to akceptuje a jde si v klidu po svých.
Jednou na mě feňule zavrčela při česání, tak jsem jí řekla - co blbneš? a česala dál. Už toho nechala. Spíš bych na tvém místě to směrovala víc do klidu a nebrala to tak vážně, ale je fakt, že musíš odhadnout situaci správně.
Kdybych teda měla opisovat od svých psů, tak bych řekla, že to, že na tebe tvůj pes zavrčí, ještě nemusí nutně znamenat, že se chce nad tebe povyšovat, spíše ti "něco" sděluje a je důležité, jak se zachováš, jestli situaci vyhrotíš či ne.